pondělí 22. prosince 2014

Dítě ze Schindlerova seznamu

Autor: Leon Leyson

Název: Chlapec na dřevěné bedně

Název originálu: The Boy on the Wooden Box

Rok vydání originálu: 2011

Rok vydání v ČR: 2013

Formát: 240 stran, vázaná

Žánr: autobiografický román

Nakladatelství: Fortuna Libri

Překlad: Petr Mikeš


I v temných časech – zejména v temných časech – vyjde najevo síla a odvaha.
Leonu Leysonovi (narozen jako Leib Lejzon) bylo teprve deset let, když nacisté obsadili Polsko a jeho rodina byla donucena přestěhovat se do krakovského ghetta. S velkou dávkou štěstí, houževnatosti a odvahy Leyson přežil sadismus nacistů. Byly to především šlechetnost a vytrvalost jednoho člověka, muže jménem Oskar Schindler, které zachránily životy Leona Leysona, jeho matky, otce a dvou ze čtyř sourozenců.
Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu zachycují s jímavou průzračností nevinnost malého chlapce a jeho střetu s nepředstavitelnou krutostí, bezprávím a zlem. Je pozoruhodné, že navzdory všemu utrpení, které paměti popisují, se jejich autor nenechal unést a zaslepit nenávistí a záští. Z každého řádku vyzařuje naděje, moudrost a lidská důstojnost. Tím jsou Leysonovy paměti výjimečné.


Hlavní postavou a vypravěčem této dojemné autobiografické knihy je Žid Leib Lejzon, později přejmenovaný na Leona Leysona. Na začátku knihy je mu pouhých deset let. K jeho smůle prožívá dětství právě v době, kdy do Polska, jeho rodné země, vpadnou Němci a začíná druhá světová válka. Život jeho i celé rodiny nabírá zcela jiný směr - z poklidné vesnice se stěhují do Krakova, kde jsou posléze odklizeni spolu s dalšími stejně "postiženými" do ghetta. Nakonec skončí většina členů rodiny v pracovním táboře a život v nelidských podmínkách pro všechny zúčastněné pokračuje. Leon jednoduchým a věcným tónem popisuje neustálý strach o život, krutý hlad, strašné pracovní podmínky, špínu a přelidněnost baráků.... Při takovém čtení mrazí. 

Naštěstí Leonův tatínek ještě v Krakově pracoval v továrně jistého Schindlera, díky kterému se nakonec Leonova rodina dokáže ze sevření nacistického tábora uniknout. Ani nyní ale ještě není všemu utrpení konec. Přesto však Leon nedokáže dostatečně vyjádřit svou vděčnost muži, jenž riskoval vlastní život, aby zachránil životy jiných - podle všeobecných měřítek bezcenných lidí. 


Konec příběhu už Leon vypráví jako dospělý muž. Dozvídáme se, jak se dokázal vyrovnat s prožitými hrůzami, a co dělal po svém zachránění z tábora. Vyprávění doplňují fotografie jak z Leonova dětství a pobytu v táboře, tak i z jeho dospělého života. 

Knížka má necelých 250 stran a navzdory hrůznému čtení jsem ji přečetla během dvou dnů. Myslím, že tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo není spokojený se svým životem a stěžuje si, že se nemá dobře. Určitě by si pak uvědomil, že může být mnohem hůř. 

4 komentáře:

  1. Jedna z najkrajších kníh, aké som tento rok čítala. Z podobnou tématikou sa mi páčili aj Noc od Elie Wiesel a V šedých tónech od Ruty Sepetysovej.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Noc neznám, budu si ji muset někde sehnat :) A V šedých tónech byla taky úžasná kniha, s tím souhlasím!

      Vymazat
  2. Tato kniha se mi hodně líbila. Nedávno jsem ji dočetla a pořád na ni myslím, co si Leon musel prožít. Také si chci přečíst knihu V šedých tónech a doufám že se mi bude líbit stejně dobře jako tato. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář, dělají mi obrovskou radost :)