sobota 26. března 2016

Recenze: Bez šance

* Neal Shusterman
* Bez šance (Unwind)
* Unwind Dystology (1. v sérii)
* 304 stran, hardback s přebalem
* Knižní klub, 2016

Anotace:
Fascinují a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk.

Kniha Bez šance je jeden z mých narozeninových úlovků. Poslední dobou už se na tento typ knih, jako jsou young adult, new adult a dystopie, cítím trochu stará, ale občas ráda udělám výjimku. Bez šance je jedna z nich a jsem moc ráda, že jsem si na ni počíhala a přečetla si ji relativně brzo po vydání. Byla by totiž škoda tenhle úvodní díl nové dystopické série nechat bez povšimnutí. 

Námět je úplně jiný, než jsme byli dosud u dystopií zvyklí. Děti totiž mají právo na život pouze do 13 let, poté se jejich rodiče nebo poručníci můžou rozhodnout, že je pošlou na rozpojení. To znamená, že by jejich jednotlivé orgány nebo části těl mohly být použity k transplantaci pro někoho jiného. Samotné rozpojování mi docela zabrnkalo na nervy, nebyl to žádný med číst o tom, jak to vlastně technicky probíhá... Pokud se ovšem děti dožijí 18 let, už jsou v bezpečí a mohou žít v klidu dál. A právě o to se snaží tři hlavní aktéři tohoto příběhu. 

Vypravěči jsou Connor, Lev a Risa. Každý je úplně jiný, každý pochází z jiných poměrů a má za sebou jiný život. Přesto se jejich cesty protnou a oni se každý sám za sebe a přesto společně snaží protlouct společností, která jim nepřeje život. Podle mého názoru byly postavy napsány uvěřitelně,  nebyly ani černé ani bílé. Kromě tří výše jmenovaných je příběh částečně vyprávěn i z pohledu postav vedlejších, z nichž mě zaujal především Admirál a CyFi. 

Protože je Bez šance dystopie určená spíše asi pro mladší ročníky, nemůže v ní chybět typické téma pro tento druh knih: najdeme zde samozřejmě klišé v podobě lásky mezi dvěma mladými lidmi, které nejspíš nesmí chybět. Kupodivu mi to však tentokrát vůbec nevadilo, protože si myslím, že si v tomhle díle najde každý něco pro sebe, tedy klidně i starší ročníky, kterým bych se vůbec nebála knížku doporučit. Možná že něco je postavené na hlavu, ale i tak Bez šance ve svém žánru převyšuje jiné knihy, které už jsem četla. Na závěr musím zmínit ještě obálku, která se mně osobně hodně líbí - jak svými barvami, tak i provedením. Je jiná než obvykle, ale právě proto je zajímavá a originální. Velmi ráda si přečtu i další díl téhle povedené dystopické série, který snad u nás vyjde co nejdřív. 

středa 23. března 2016

Jednoduchý jarní DIY věneček

Ahojte!
Velikonoce jsou za dveřmi, ale protože je neslavím, nedělám si hlavu ani s výzdobou. Ale jaro mám moc ráda, a proto by byla škoda nevyužít, že konečně začíná a nevyzdobit si trochu pokoj, dům či byt. Na Pinterestu jsem našla inspiraci na tento krásný věneček, který jsem měla hotový za chvilku a už nám zdobí vstupní dveře. 

Budete potřebovat:

- polystyrénový korpus (výtvarné potřeby, papírnictví)
- umělou dekorační trávu (výtvarné potřeby, papírnictví, já jsem koupila v Tescu)
- ozdobnou květinovou stužku (galanterie)
- špendlíky s barevnými hlavičkami (papírnictví)
- tavnou pistoli
- případně zelená akrylová barva, štětec

Postup je velice jednoduchý. Korpus jsem si natřela zelenou akrylovou barvou, aby neprosvítala bílá, poté jsem ho obalila umělou trávou, kterou jsem přichytila tavnou pistolí. Trávu jsem trošku načechrala, aby působila jako opravdový trávník, potom jsem si nastříhala ozdobnou stužku na jednotlivé kytičky, které jsem do korpusu zapíchala pomocí špendlíků se žlutou hlavičkou. Původně jsem chtěla růžové, jenže ty se mi nepodařilo sehnat, ale žluté taky vypadají moc pěkně. A věneček je na světě :)



úterý 22. března 2016

Narozeninový Book Haul 2016

Ahooj!
Po dlouhé době vás zase vítám u nového článku. Děje se toho u mně hodně, mám hlavu jako balon a jsem v jednom kole, proto nebylo moc času ani nálady na čtení. Dost dlouho jsem se zasekla u Kvítku karmínového a bílého, ale věřím, že kletba je prolomena, protože v pátek jsem měla narozeniny a do mé knihovny přibylo rovnou pět nových knih! Pokud vás zajímá, jaké to jsou, čtěte dále.

Bez šance od Neala Shustermana jsem si chtěla přečíst od té doby, kdy jsem zjistila, že bude vycházet. Zaujala mě anotace, zaujala mě obálka a pozdější recenze mě ještě více navnadily. Tak proč nevyužít toho, že mám narozeniny a nenechat si ji koupit? Před chvilkou jsem ji dočetla a... více se dozvíte v recenzi :)

Stejný případ jako u předchozí knihy je Jiskra v popelu od Saby Tahir. Tato knížka s nádhernou obálkou a velice lákavou anotací mě zaujala už dávno, takže to taky byla jasná volba. Chystám se na ni teď a jsem na ni opravdu zvědavá.


Pekařovu dceru od Sarah McCoy jsem si přála už od Ježíška, ale došlo na ni až teď - naštěstí mám narozeniny docela brzo po Vánocích :) Příběhy z války čtu ráda, proto se na ni taky velmi těším. 


Jde vidět, že mě kamarádky opravdu době znají, protože název další knihy mě dokonale vystihuje - Šťastní lidé čtou a pijou kávu od Agnes Martin-Lugand. Tato knížka má krásnou obálku a těším se, až si ji otevřu a ke čtení si uvařím dobrou kávu :)

A nakonec mě potěšila další kamarádka, která ví o mé lásce k Harrymu Potterovi a podarovala mě tenkou knížečkou s názvem Kouzlo sebeuskutečnění a podtitulem Harry Potter v nás od Mathiase Junga. Jak říká anotace, ,, kniha může být ideálním dárkem pro čtenáře se zájmem o vlastní seberozvoj a pro všechny milovníky Harryho Pottera, kterým text pomůže porozumět příběhu v širších souvislostech. " Tak uvidíme.