* Spálená obloha (Burnt Paper Sky)
* 408 stran, hardback
* Knižní klub, 2016
Anotace:
Stačí jen okamžik – a život se změní v peklo. A umí ho vykreslit nejen Gillian Flynnová...
Rachel Jennerová zůstala na moment pozadu. Od té chvíle se její osmiletý syn Ben pohřešuje. Avšak co se vlastně onoho osudového odpoledne na jejich procházce v lese stalo?Rachel se zhroutí svět, navíc proti sobě poštve téměř celou veřejnost. Ani spolupráce s policií neprobíhá zrovna ideálně. Ubíhají minuty, hodiny, dny... neúprosně ukrajují šanci, že Ben je ještě naživu. Že se najde. A vrátí se zpět.Rachel zjistí, že nikomu nemůže věřit. Dá se však věřit Rachel?
K přečtení této knihy mě nenalákala ani obálka, která sice odpovídá obsahu knihy, ale jinak mě ničím neupoutala, ani nálepka Světový bestseller, který mě na knihách upřímně řečeno spíše rozčiluje, ale anotace a recenze, kterou jsem kdysi kdesi četla.
Spálená obloha je sugestivní psychothriller, jehož ústředním motivem je zmizení osmiletého Bena Finche. Samozřejmě se rozjíždí vyšetřování - byl Ben unesen, utekl, zavražděn? Zmizel během procházky v lese se svou matkou Rachel a Rachel se tím pádem automaticky stává hlavní podezřelou. Příběh sledujeme jak z jejího pohledu, tak i z pohledu inspektora Clema, který je hlavním vyšetřovatelem. Zároveň je děj rozčleněn i do jednotlivých dnů, což dodává na přehlednosti. Na zajímavosti zase úryvky ze skutečných příruček týkajících se unesených dětí.
Kniha má celou řadu zajímavých postav a je skvěle vystavěn. Autorka dokázala vytvořit tíživou atmosféru, kterou umocňuje tušení, že to s Benem nedopadne dobře. Alespoň já jsem to tak cítila celou dobu. Kromě toho zde máme několik podezřelých a nic není jisté. Já jsem tedy viníka až téměř do konce neuhodla, i když mě napadlo, co kdyby... ale pak jsem svou myšlenku odbyla jako nemožnou. A to mám právě na knihách ráda - nepředvídatelný konec. Gilly Macmillan nám neukazuje příběh pouze z pohledu oběti, ale také z pohledu vyšetřovatelů, kteří mají i svůj soukromý život, nebo z pohledu novinářů, pro které jsou právě takové hrozné životní situace zdrojem obživy. Nikdo však z takového případu nevyjde nepoznamenán, ačkoliv si to možná neuvědomuje.
Postavy jsou uvěřitelné a výborně napsané. I styl psaní je podle mě skvělý - vůbec bych nevěřila, že jde o autorčinu prvotinu. V klidu bych tuto knihu přiřadila k tomu nejlepšímu, co jsem letos četla, nejen v žánru thrillerů. Určitě se bude líbit všem, kteří četli Zmizelou, Dívku ve vlaku nebo třeba Případ Amelia. Jsem zvědavá a těším se na další knihu od Gilly Macmillan.
