Recenze: Údolí úžasu

* Amy Tan 
* Údolí úžasu (The Valley of Amazement)
* 672 stran, hardback s přebalem
* 2015, Motto

Anotace:
Působivý epický příběh dvou generací žen na pozadí měnící se Šanghaje přelomu 19. a 20. století. Violet vyrůstá v prvotřídním šanghajském domě kurtizán jako rozmazlovaná dcera americké madam Lulu Mimi. Bezstarostné Violetino dětství však rázem končí v okamžiku, kdy se její matka nechá obelstít jedním ze svých milenců, pohledným Fairweatherem, a odpluje do San Franciska v domnění, že Violet je na palubě také. Ta je ve skutečnosti unesena a prodána do nevěstince nevalné pověsti jako splátka za Fairweatherovy dluhy z hazardu. V nevěstinci se jí ujme bývalá kurtizána z domu její matky, která ji zasvětí do všeho, co musí ovládat, pokud nechce skončit na ulici. Violet se stává uznávanou kurtizánou a potkává své dva osudové muže – Fanga, zvaného Oddaný a Edwarda, který ji odvede z nevěstince a ožení se s ní, a kterému porodí dceru. Když už se zdá, že na Violet čeká klidný a láskyplný život, osud opět zasáhne...

Na Údolí úžasu jsem se těšila docela dlouho, už od doby, kdy tato kniha vyšla, protože mě zajala jak krásná něžná obálka, tak i anotace. Bohužel tento tlustý román tak úplně nenaplnil má očekávání. Příběh byl zajímavý, oceňuji na něm především neotřelé prostředí, v němž se děj odehrává, ale právě dej byl i kamenem úrazu. Byl totiž neskutečně rozvláčný, místy mě vyprávění téměř nudilo a musela jsem se nutit číst dál. 

Hlavní hrdinka je Violet neboli Fialka, dcera majitelky luxusního domu kurtizán a později také kurtizána. Violet pro mě byla rozporuplnou postavou - na jednu stranu jsem ji obdivovala, že se nenechala osudem srazit na kolena, protože si toho pro ni nachystal dost nehezkého, ale na druhou stranu mi byla hodně protivná svým pofňukáváním a vztahem k matce. Další výraznou postavou zde byla Kouzelná Tykev, bývala kurtizána, která se Violet ujala po matčině odjezdu. Tu jsem si naopak hned oblíbila, byla asi nejsympatičtější postavou této knihy. Přesně naopak tomu bylo u Fanga, Violetina osudového milence. Ten mi taky moc nesedl. Stručně shrnuto - postavy v této knize jsou skoro všechny nemastné neslané a poněkud nesympatické až na některé světlé výjimky. 

Děj byl velmi rozvláčný a překypoval dlouhými popisy. Samozřejmě bylo zajímavé číst, jak to v takovém domě kurtizán chodilo a co všechny kurtizány musely umět a vědět, aby upoutaly pozornost nějakého muže, ale místy už toho bylo až moc. Kniha obsahovala několik pasáží, od kterých jsem se nemohla odtrhnout, bohužel víc bylo těch zdlouhavých. Dá se říct, že téměř polovinu knihy jsem se nudila, až po Violetině odchodu z domu kurtizán a sňatku s Edwardem se začalo něco dít. I když i potom to bylo jako na houpačce - chvilku akce, chvilku nuda. 

Údolí úžasu jsem četla dost dlouho, pořád jsem se těmi více než 600 stranami nemohla prokousat a musím se přiznat, že jsem to už i chtěla vzdát. Ale nerada nechávám nedočtené knihy, tak jsem to nakonec zvládla a musím říct, že závěr se mi docela líbil. Není to rozhodně špatná kniha, ale mně tak úplně nesedla. Asi jsem čekala něco trochu jiného nebo možná jsem ji nečetla v tu správnou dobu. Nelituji, že jsem si ji přečetla, ale znovu už bych se do ní nepustila. Možná bude více bavit starší generaci, protože hodně probírá komplikovaný vztah matky s dcerou, který se v téměř stejné podobě opakuje ve dvou generacích. 

Vánoční wishlist aneb dopis Ježíškovi

Ahojte,

za nějaké 3 týdny tady máme Vánoce a tak je nejvyšší čas začít přemýšlet na dárky - nejen nad těmi, které chceme darovat, ale i nad těmi, které chceme dostat. Já si samozřejmě jako každý rok přeju hlavně knížky, a že jsem se letos opravdu rozšoupla! Je mi jasné, že všechny mi Ježíšek nenadělí, ale aspoň má z čeho vybírat :)

Dívka ve vlaku (Paula Hawkins)

Ano, i já jsem podlehla té obří reklamě a chci si Dívku ve vlaku přečíst a udělat si na ni vlastní názor. Jsem zvědavá, jestli za ten humbuk stojí nebo ne. 

Bestiář Harryho Pottera (Jody Revenson)

Pro mě jakožto pro milovníka Harryho absolutní nutnost. A pokud mi Bestiář nepřinese Ježíšek, nadělím si ho po Vánocích sama :) Listuju si v něm pokaždé, když jsem v knihkupectví a myslím, že vážně stojí za to, mít ho v knihovničce. 

Harry Potter a Kámen mudrců - ilustrované vydání (J. K. Rowling)

K tomu snad ani není co dodat :)

antistresové omalovánky

Další velký hit letošního roku. Já jsem navíc docela hračička a tyhle věci mě baví, takže není co řešit. Úplně nejradši ze všeho bych dostala Mudlovské omalovánky :D

Vidořád (Samantha Shannon)

Druhý díl Kostičasu, pro mě další nezbytnost do knihovny. 

Hell Boys (M. T. Majar)

Doma už mám první díl Hot Boys, kterýse mi hodně líbil, tak si chci doplnit rest a přečíst si i volné pokračování.

Rychlovky a chuťovky Břicháče Toma (Tomáš Kosačík)

Zdravé a chutné recepty, kterých není nikdy dost, určitě jako inspirace a obměna jídelníčku nezaškodí. První díl Břicháče se mi líbil, takže proč to nezkusit. 

Labyrint 3 - Vražedná léčba (James Dashner)

Opět doplnění série. I když recenze byly většinou negativní, nemám ráda nedočtené a nedokoupené série. 

Pekařova dcera (Sarah McCoy)

Příběh z války, což je téma, které mě v knihách nikdy neomrzí, s dobrým hodnocením a krásnou obálkou. 

Kabinet milostných dopisů (Alyson Richman)

Podobná tématika jako v předchozím případě, taky s nádhernou obálkou :)

Krycí jméno Verity (Elizabeth Wein)

A válka do třetice všeho dobrého, tentokrát ovšem určeno pro mladší čtenáře, o to víc jsem na tuto knížku zvědavá. 

Jezerní hřbitov (Paul Cleave)

To bych snad ani nebyla já, kdybych si nepřála i nějaký thriller. Příběh bývalého policisty Theodora Tatea by mohl podle anotace být dost zajímavý. 

Rudá královna (Victoria Aveyard)

A na závěr něco ze žánru dystopie, už chvilku jsem žádnou pořádnou nečetla a docela bych se i do nějaké zase pustila. A Rudá královna je víc než lákavá. 

A jaké knížky si letos přejete vy?

Můj historicky první unboxing

Krásnou sobotu všem,

konečně jsem po pracovním týdnu měla čas zajít si na poštu vyzvednou dva balíčky, které tam na mě čekaly. Asi před měsícem jsem dělala velký pořádek v knihovně a vyřadila jsem některé knížky. A při té příležitosti jsem se zhlédla v bazaru knih na Databázi knih. Takže tam nejen prodávám, ale i nakupuji. A co mi dnes přišlo za nové přírůstky?

Jako první jsem koupila Deníček moderního fotra (teda jeho první díl) od Dominika Landsmana. Můj původní záměr byl darovat ho těhotné kamarádce, aby se při tom čekání na malouše trochu pobavila, ale pak jsem do knížky nahlídla a... asi si ji nechám, případně poputuje dál k mamce :) Knížka přišla takto krásně vánočně zabalená, bylo mi líto ji vůbec vybalovat, ale byla jsem zvědavá na styl, kterým je psaná, takže ji bohužel budu muset balit znovu :D

A jako druhá knížka na mě čekal Mnich, který prodal své ferarri od Robina S. Sharmy. Tohle si chci už dlouho přečíst a za tu bezkonkurenční cenu bych prohloupila, kdybych ji nebrala :)

Tady si dovolím ještě přidat odkaz na můj bazar knih, třeba si něco vyberete: http://www.databazeknih.cz/muj-bazar/monule13-32264

Recenze: Čas odejít

* Jodi Picoult 
* Čas odejít (Leaving Time)
* 456 stran, vázaná s přebalem
* Ikar, 2015

Anotace:
Jenna se nikdy nevzdala naděje, že jednou najde svoji mámu Alici. Ta totiž zmizela, když její kolegyni v rezervaci udupal slon. Anebo to bylo celé jinak? 
Alice studovala chování slonů v Africe, když však poznala Jennina otce, vrátila se s ním do Ameriky, kde společně vedli sloní rezervaci. A jednoho dne, když zemřela za záhadných okolností jejich kolegyně, Alice zmizela. Jenna byla tehdy ještě maličká, přesto celé ty roky touží matku najít. Nevěří totiž, že by ji jenom tak opustila. Jde za vědmou, najme si soukromého detektiva, zkouší cokoliv, jen aby celé záhadě přišla na kloub. Někdy se však i zdánlivě jasné odpovědi mohou docela zamotat a svět nemusí být takový, jaký se zdá.

Moje první setkání s Jodi Picoult dopadlo víc než výborně. Už dlouho jsem si říkala, že si od ní chci konečně něco přečíst a náhoda tomu chtěla, že tou první knihou byl právě Čas odejít. Anotace mě nalákala, stejně jako krásná obálka, která na první pohled evokuje západ slunce v africkém safari. 

Příběh je vyprávěn z pohledu čtyř osob. První z nich je Jenna, která se snaží najít svou deset let ztracenou matku - nevěří totiž, že by ji jen tak bez rozloučení či vysvětlení opustila. Pokud ovšem není mrtvá... Další je Serenity - kdysi slavná vědma, která dokázala komunikovat s duchy. Jenně pomáhá také Virgil, bývalý detektiv, v současné době alkoholu holdující soukromé očko. A posledním vypravěčem je Alice, Jennina matka, prostřednictvím jejíchž vzpomínek rekonstruujeme celý příběh. Nejdřív jsem si na střídání postav nemohla zvyknout, bavily mě jen částí vyprávěné Jennou a Alicí, ale postupem času jsem hltala úplně všechno, protože každý kdo mluví, má co říct, a jeho část je podstatná a v příběhu nenahraditelná. Vyprávění jednotlivých postav jsou taky odlišeny jiným druhem písma, což zpočátku může působit rušivě, ale poté jsem to ocenila jako přehledné. 

Celý děj knihy se točí kolem vztahu matky a dcery. Může matka opustit bez rozloučení svoje dítě a potom žít v klidu dál někde jinde? Nebo ji k tomu donutí okolnosti, případně něco mnohem horšího? Před čtenářem se rozvíjí hluboký příběh plný emocí, lásky, viny, a také plný slonů. Pro milovníky zvířat budou tyto části třešničkou na dortu, ale myslím, že chytnou za srdce úplně každého. Pro mě byly pasáže popisující utrpení a truchlení slonů nejvíce dojemnými částmi knihy. Všechny byly založeny na skutečných událostech, jak autorka podotýká v poděkování a doslovu. 

Nemalou roli hraje také svět duchů a komunikace s nimi. Kniha mi dala úplně jiný náhled na tuto problematiku. Dřív jsem byla nevěřící Tomáš, ale co když...? Stejně jako si myslíte, že celou dobu tušíte, co se Alici a Jenně stalo, tak si myslíte, že víte, jak svět duchů funguje. Závěr knihy vás ale vyvede z omylu a naprosto všechny vaše teorie převrátí vzhůru nohama. Na konci nastane obrat o sto osmdesát stupňů a bude to jízda. Poslední několik stran jsem hltala doslova s otevřenou pusou. Bylo to prostě famózní a tuto knihu můžu od srdce doporučit všem věkovým kategoriím - převážně tedy ženským. Pokud hledáte vhodný dárek pod stromeček pro maminku, babičku, sestru, tetu nebo kamarádku, myslím, že ani u jedné z nich tímto silným příběhem nešlápnete vedle. Jodi Picoult přesně ví, co dělá, a nesmírně se těším, až otevřu některou další její knihu. 

Teaser Tuesdays #10

Úterní meme, které pořádá Should Be Reading. O co jde?

=> Vezměte knihu, kterou momentálně čtete.
=> Otevřete ji na libovolné stránce.
=> Napište dvě teaserové věty bez spoilerů.

=> Sdílejte název knihy a autora. 

Tang mi dával už několik měsíců výstředně cenné dary, včetně prstenu s nefritem vzácného odstínu císařské zeleni a s diamanty. Dovolila jsem mu ještě dvakrát navštívit můj budoár - vždycky jen na čaj a zákusky. (str. 245)

Údolí úžasu, Amy Tan

DIY: Adventní věnec z organzy

Krásnou první adventní neděli přeju,

s tímto návodem sice přicházím skoro s křížkem po funuse, ale třeba ještě někomu přijde vhod :) Postup je velmi jednoduchý a ani materiál nevyjde nějak extra draho, takže s chutí do toho!

Potřebujeme: 

- polystyrenový korpus 

- organzu 

- zapichovátka na svíčky (jedno za 9 Kč), adventní svíčky (cca 60 Kč)

- ozdoby podle vlastního vkusu

- nůžky, špejli, tavnou pistoli

Polystyrenový korpus koupíte v květinářství nebo obchod s potřebami na tvoření, stojí cca 30 Kč podle velikosti, organzu pořídíte buď v galanterii nebo teď ji najdete i v každém dobrém květinářství. Koupila jsem si 2 metry (1 metr za 30 Kč), ale klidně kupte raději víc. 

Postup je velmi jednoduchý, proto jsem ho ani nenafotila. Organzu si nastříháme na menší čtverečky, nic jsem neměřila, stříhala jsem od oka. Vezmeme jednotlivé čtverečky, přiložíme ke korpusu a špejlí zapíchneme ("zavrtáme") dovnitř, Takto ozdobíme celý věnec, umístíme svíčky a na závěr dozdobíme ozdůbkama, jaké se nám líbí. Já jsem milovník růžové, proto jsem letos zvolila tento sladký věnec, a sestřička si vyrobila fialový. 

Svíčky vždy zapalujte pouze pod dozorem, organza je velmi hořlavá!!! Nikdy nenechávejte zapálený věnec bez dozoru. 

Teaser Tuesdays #9

Úterní meme, které pořádá Should Be Reading. O co jde?

=> Vezměte knihu, kterou momentálně čtete.
=> Otevřete ji na libovolné stránce.
=> Napište dvě teaserové věty bez spoilerů.
=> Sdílejte název knihy a autora. 

Paul se chvíli díval na Pearl a potom se otočil zpátky ke mně. V modrých očích se mu objevil temný ustaraný stín. (str. 167)

Falešný třpyt, Virginia C. Andrews

Recenze: Móda, krása a životní styl

* Móda, krása a životní styl

* Lucie a Nicole Ehrenbergerovy

* 120 stran, hardback

* CPress, 2015

Anotace:

Jsou dvě. Jsou krásné, úspěšné, populární a hlavně – mají styl. Chceš být také taková? Kniha oceňovaných blogerek plná barevných fotografií ti pomůže s módou, se zdravým životním stylem, cestováním a motivací. Poznej svůj vkus a najdi si vlastní cestu!

Kdo se trochu zajímá o módu a sleduje českou fashion blogovou scénu, určitě zná duo sester vystupující jako A Cup of Style. Lucka a Nicole jsou milé a sympatické slečny, které nejdříve působily především na svém blogu, ale postupně se přesunuly na youtube, kde často přibývají videa jak z jejich každodenního života, tak i všelijaké rady ohledně módy, recepty, hauly, vlogy z akcí a podobně. Protože mě jejich videa velmi baví, s radostí jsem přivítala informaci, že holkám vyjde kniha s podtitulem Inspirace a rady z nejoblíbenějšího českého módního blogu. 

Kniha je rozdělena do 6 kapitol, které čtenářkám radí v oblasti módy, krásy, cestování, zdravého životního stylu a motivace. Každá kapitola je doprovázena velkým množstvím krásných fotografií, které názorně doplňují uvedené tipy a informace. Lucka a Nicole ve své knize shromáždily rady, které postupem let uvedly na svém blogu a ve videích - kniha je vlastně výsledkem a shrnutím jejich práce. Tyto rady mohou využít jak mladé slečny, tak i starší dívky, které už nějaké ty zkušenosti v oblasti líčení, oblékání a podobně mají. Oceňuji taky závěr každé kapitoly, který tvoří seznam 10 nejdůležitějších tipů.

Mně se nejvíce líbily kapitoly věnované módě, kde holky například uvádí, jak zkombinovat různé svršky na různé příležitosti či jak si najít svůj vlastní styl nebo co považují za základy šatníku. V této oblasti jejich rady určitě využiju. Stejně tak mě bavila kapitola o cestování, zdravém životním stylu a motivaci. Z každé z nich si odnáším něco užitečného. Určitě taky vyzkouším některé z receptů uvedených v knize nebo zkusím některý DIY návod. 

Ačkoliv má kniha pouhých 120 stran, myslím, že je na nich řečeno vše důležité. Líbí se mi i grafická úprava knížky, které působí svěže, vesele a moderně. I samotná obálka vypadá velmi sympaticky a určitě v knihkupectví upoutá. Jediné, co bych malinko vytkla, jsou mnohé gramatické chyby, což ale není chyba autorek. Jsem ráda, že jsem si tuto knížku pořídila a určitě do ní nejednou nahlídnu, když třeba nebudu vědět co na sebe nebo jak se nalíčit. 

Zdroj obrázku: martinus.cz
Zdroj anotace: databazeknih.cz

Inspirace: čtecí koutek

Vždycky jsem záviděla hrdinkám všech těch amerických filmů a seriálů jejich dokonalé "reading corners", tak útulné a nejlépe u okna. Mým snem je mít jednou taky takový - to by se to četlo! Jak se vám líbí?

Recenze: Ready Player One - Hra začíná

* Ernest Cline

* Ready Player One - Hra začíná (Ready Player One)

* 512 stran, paperback

* Jota, 2012

Anotace:

Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Není divu, že většina lidí utíká před realitou do uměle vytvořeného vesmíru videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, vytvořit si novou identitu a jejím prostřednictvím se pak pohybovat po tisícovkách virtuálních planet, pracovat, studovat, bavit se a prožívat své sny. Navíc se tam někde skrývá i dědictví po tvůrci této videohry, miliardáři Jamesi Hallidayovi, který před svou smrtí zanechal ve skrytých koutech OASIS několik klíčů, jež mají hráčům ukázat cestu k pokladu. Trvá však dlouhých pět let, než se středoškolákovi Wadu Wattsovi podaří objevit první z nich. A potom vypukne hotové peklo, protože zájemců o dědictví, které nálezci zajistí doživotní bohatství a obrovskou moc, je nespočet a v cestě za svým cílem se neštítí žádných prostředků. Když se pak soupeření přenese z virtuálního světa do toho skutečného, končí veškerá legrace - tady už jde o život.

Ready Player One byla jednou z těch knih, které jsem měla doma už hodně dlouho, než jsem se do ní konečně pustila. Sehnala jsem ji někdy minulý rok v Levných knihách za 39 Kč, ale pořád ji odkládala, protože svět videoher není úplně moje parketa. Ale jelikož jsem na tuto knížku slyšela všude samou chválu, bylo načase konečně ji otevřít. A rozhodně jsem neprohloupila. 

Hlavním hrdinou této strhující sci-fi je Wade Watts, jenž žije v neutěšených podmínkách u nemilující tety. Jediný únik pro něj představuje OASIS - virtuální svět, kde se může každý stát kým chce a prožívat své sny. Wadeův avatar Parzival v této virtuální realitě chodí do školy, má kamarády, baví se po svém a hlavně - stává se jedním z gunterů. Gunteři jsou lidé, kteří se snaží nalézt takzvané Hallidayovo velikonoční vejce - dědictví tvůrce tohoto úžasného světa v podobě obrovské sumy peněz a nejen té. Halliday byl velkým milovníkem 80. let a Wade alias Parzival si dal za úkol tuto dobu dokonale zvládnout a stát se vítězem honu. Sleduje filmy a seriály, hraje videohry a poslouchá hudbu, o kterých se Halliday třeba jen jednou jedinkrát zmínil. Halliday totiž tuto svou posedlost použil jako vodítka do své poslední velké hry, která změní vše. Wade se svými virtuální přáteli Art3mis, Aechem a dalšími představují jednu stranu, která se o vejce utká, a Sixeři, členové obrovské společnosti, která chce ovládnout vše a především vyhrát, tu druhou. Brzy se boj o vejce zvrhne v boj o život - a to doslova. 

Přestože nejsem velký milovník videoher ani jsem se příliš neorientovala ve všech těch názvech filmů, skupin a her, čtení jsem si náramně užívala. Prvních asi sto stran se jednalo o úvod do děje, rozjezd byl tedy trochu pomalejší, ale pak příběh nabral takové obrátky, že se mi vůbec nechtělo knihu odkládat. Vypravěčem je Wade, tudíž se jedná o ich-formu, díky níž jsem se dokázala do hlavní postavy vcítit ještě lépe a vše s ním prožívat mnohem intenzivněji. Musím obdivovat, jak skvěle měl autor nastudované a promyšlené veškeré technické detaily i informace, týkající se dané popkultury. Vše do sebe skvěle zapadalo, nic nebylo řečeno náhodou, každý problém měl nakonec své řešení. Protože se jedná o příběh spíše pro mladší čtenáře, nechyběla ani milostná linka, která byla poněkud předvídatelná, ale přesto dojemná. A napětí v celé knize by se dalo krájet. Jediné, co mi chvilkama dělalo problémy, bylo orientovat se, zda se zrovna ta daná část odehrává ve hře nebo ve skutečné realitě, občas jsem byla dost zmatená, ale to je spíš můj problém než problém knihy. Na rok 2017 se chystá i film, na který jsem velmi zvědavá, protože převést dokonalý svět OASIS do filmu je velká výzva. A na úplný závěr musím ještě dodat - na okamžik jsem pocítila touhu taky se dostat do světa OASIS, protože kdo by nechtěl zažít cokoliv, po čem kdy toužil, změnit si vzhled podle své libosti, cestovat kamkoliv, vlastnit cokoliv? Jenže tahle kniha nám ukáže, že touha po moci a bohatství může mít nedozírné následky. 

Teaser Tuesdays #8

Úterní meme, které pořádá Should Be Reading. O co jde?

=> Vezměte knihu, kterou momentálně čtete.
=> Otevřete ji na libovolné stránce.
=> Napište dvě teaserové věty bez spoilerů.
=> Sdílejte název knihy a autora. 

Studentky stály ve třech dlouhých řadách - každá v té, kam patřila podle počátečního písmena svého příjmení. V okamžiku, kdy Gisselle spatřila ty nekonečné fronty, zaúpěla. (str. 35)

Perla v mlze, Virginia C. Andrews

Recenze: Rubínová záře

* Virginia C. Andrews
* Rubínová záře (Ruby)
* 472 stran, hardback
* Moba, 2015
* série Landry (1. díl z 5)

Anotace:
Neuvěřitelný příběh o nevinnosti, důvěře a zklamání. Doslova jako mávnutím proutku se vzhůru nohama obrátí život dospívající Ruby. Může za to rodinné tajemství, které jí před smrtí prozradila babička. Ruby opouští nedotčenou, panenskou přírodu jižní Louisiany i svůj životní sen – stát se malířkou – a odjíždí hledat rodinu, která patří k nejbohatším v New Orleansu. Po mnoha letech se setká se svým otcem, sestrou Gisselle, poznává i svou nevlastní matku a ze dne na den se ocitá ve zcela jiném světě...


Po úžasné sérii Květy z půdy, díky níž jsem se poprvé setkala s Virginií Andrews, jsem se pustila do další z jejích pentalogií. Volba padla na sérii Landry, jejíž hlavní hrdinkou je mladá dívka Ruby. A jak už to u Virginie bývá zvykem, dočkáme se v Rubínové záři mnoha a mnoha zvratů, které nás nenechají na chvilku vydechnout. 

Kniha u nás vyšla už podruhé, ale já jsem četla ještě staré vydání z roku 1996, protože jsem byla nedočkavá a v knihovně nové ještě nemají. A domů jsem rovnou donesla všech pět dílů série, abych tam pak nemusela chodit jednotlivě a mohla číst víceméně v kuse. Děj Rubínové záře začíná v močále, v němž žije Ruby se svou babičkou Catherine, která je cajunskou léčitelkou. Ruby i babička vystupují jako dvě dokonale kladné postavy, až jsem si několikrát při čtení říkala, že to snad ani není možné, aby byl někdo tak bezchybný. Mimochodem - tohle mi u knih Virginie Andrews malinko vadí - všechny postavy jsou buď černé nebo bílé, neexistuje nic mezi tím. Ruby tedy vyrůstá obklopena divokou a přesto nádhernou přírodou, s babičkou žijí v harmonickém vztahu a vše je dokonalé, ovšem jen do doby, než babička zemře. Ještě předtím však Ruby konfrontuje se starým rodinným tajemstvím a Rubyin život se převrací vzhůru nohama. Civilizací téměř nedotčená Ruby odjíždí do New Orleansu, aby zde vyhledala svého pravého otce Pierra a seznamuje se i se svou sestrou-dvojčetem Gisselle a nevlastní matkou Daphne. Oba světy - močál i pozlátko neworleanského luxusního života vypodobnila autorka velmi věrohodně a při čtení jsem si dokázala vše živě představit. 

Zpočátku vše vypadá v domě Rubyiny nové rodiny idylicky - tatínek je celý pryč z toho, že místo jedné dcery má dvě, Daphne si dá za úkol udělat z mladé cajunky kreolskou dámu a Gisselle by mohla být ráda, že má sestru, s níž si může svěřovat nejrůznější tajemství a holčičí záležitosti. Ale je jasné, že místo idylky na Ruby čeká několik velkých ran osudu. A když se zdá, že horší už to být nemůže, věřte, že může. Ale přesně to mám u Virginie ráda. Vše vypráví tak poutavým stylem, že jsem jen seděla s otevřenou pusou a litovala Ruby. A pořád jsem čekala, jestli se vše v dobré obrátí nebo ne. To už vám však neprozradím, musíte si to přečíst sami. 

Tuto knížku a vůbec knihy této autorky bych doporučila především ženám jakéhokoliv věku. Úplně mladé dívky její série asi ještě nechytnou, ale myslím, že od dvaceti nahoru to bude bavit každou. Její knihy jsou totiž plné všemožných emocí - dočkáme se lásky, intrik, zrady, napětí a zkrátka všeho, co od dobré rodinné ságy můžeme očekávat. Virginie často používá popisy, které ale vůbec nejsou zdlouhavé a nudné, jak se někdy stává. Naopak, vše dokáže vykreslit velmi živě a čtivě. Stejně tak je mistryní ve vytváření charakterů. Velmi se těším na další díl, jsem zvědavá, jak bude příběh Ruby pokračovat. 

Moji oblíbení booktubeři II.

Už je to nějaký ten pátek, co jsem vám představila několik svých oblíbených booktuberů (přesněji řečeno tady). A protože se od té doby můj seznam rozšířil, je načase ukázat vám další talentované knihomoly, kteří se nebojí postavit se před kameru a prezentovat své knižní názory i tímto způsobem. Všichni jsou skvělí a těším se na každé nové video, které vydají.

Ondrův Knižní špajz (odkaz na kanál)

Jediný mužský zástupce v dnešním seznamu. Ondru sleduju už dlouho a jeho videa mě baví čím dál víc. Natáčí recenze, měsíční hauly, wrap-upy a nově se na jeho kanále můžete podívat i na bookshelftour. Ondra je velký sympaťák a jeho vtípky a obličeje mě dokážou rozesmát na dlouhé minuty. Velký palec nahoru :) Zkuste třeba jeho recenzi na Bestiář Harryho Pottera, výborně podaná!

Svět podle Marillee (odkaz na kanál)

Markétka je hodně originální a její videa mají styl. Její entuziasmus, se kterým mluví o knihách, je nakažlivý, hned mám chuť přečíst si všechny knížky, které zrovna ukazuje. Najdete u ní recenze, wrap-upy, book hauly a tagy. Skvěle se na ni dívá a poslouchá, z jejích videí čiší naprostá pohoda :) Uvidíte třeba u jejího posledního book haulu. 

Nadiya_91 (odkaz na kanál)

Nadiya se na youtube objevila poměrně nedávno, ale stihla jsem si ji oblíbit velice rychle. Líbí se mi, že se stále snaží přinášet ve svých videích něco nového, neomezuje se pouze na obvyklé formáty jako je book haul, měsíční nej atd. Je to velká milovnice klasiky, což už se dnes často nevidí, a jsem ráda, že se nebojí natáčet videa i na tohle téma. Viz video níže. Kromě toho je taktéž velmi milá a sympatická :)

B z letterBworld (odkaz na kanál)

Bára z letterBworld momentálně pobývá v Anglii a já jsem ji začala sledovat až někdy v době jejího odjezdu. Proto nedokážu úplně posoudit její knižní videa, protože jsem jich moc neviděla, každopádně mě ale moc baví její vlogy plné jídla, anglických zvyklostí a cestování. Jsem zvědavá, co nám v budoucnu ještě přinese :) Podívejte se třeba na tento vlog. 

Hlava plná knih (odkaz na kanál)

Kamča z kanálu Hlava plná knih je pro mě taky docela nová, ale zbožňuji její úsměv, který má snad neustále na tváři, a nadšení, se kterým mluví o knihách. Právě u Kamči jsem narazila na spoustu zajímavých knih, které bych jinak ani neobjevila, protože nejsou úplně mainstream inzerovaný na každém rohu. A čte a doporučuje i českou literaturu, která se taky vidí poměrně vzácně (což je zvláštní, když jsme v Čechách :D). 

Suzanne A. White (odkaz na kanál)

Suzanne je můj úplně nejnovější objev a hodně mě její videa baví. Je krásně sebeironická a vtipná. Čte podobné žánry jako já a stejně jako všichni ostatní je to velká sympaťačka :) Ještě ji sice moc neznám, ale těším se na každé nové video.

Našli jste mezi nimi své oblíbence? Znáte jiné? Do komentářů klidně házejte odkazy, dobrých knižních videí není nikdy dost :)

M.

Teaser Tuesdays #7

Úterní meme, které pořádá Should Be Reading. O co jde?

=> Vezměte knihu, kterou momentálně čtete.
=> Otevřete ji na libovolné stránce.
=> Napište dvě teaserové věty bez spoilerů.
=> Sdílejte název knihy a autora. 

Co tady vlastně pohledávám? Já, taková nula, osiřelá cajunská holka, která sama sobě namluvila, že na konci bouře jejích trápení se klene skvostná duha? (str. 174)

Rubínová záře, Virginia C. Andrews 

2x minirecenze: Mrazivé ticho, Temné šílenství

* Wulf Dorn
* Mrazivé ticho (Kalte Stille)
* 368 stran, hardback s přebalem
* Knižní klub, 2013

Anotace:
Magnetofonová nahrávka končící náhlým, nesnesitelným tichem. To je všechno, co Janovi po mladším bratrovi zůstalo. Před třiadvaceti lety Sven beze stopy zmizel. Tu noc havaroval za záhadných okolností i otec obou chlapců. Ani jeden z případů se nikdy nepodařilo objasnit. Když se Jan vrací na místo svého dětství, minulost ho opět začne dohánět. Mysteriózní sebevražda mladé ženy ho přivede k odhalení hrůzného tajemství. 

* Wulf Dorn
* Temné šílenství (Dunkler Wahn)
* 384 stran, hardback s přebalem
* Knižní klub, 2014

Anotace: 

Kytice růží bez odesílatele. Dárky před domovními dveřmi. Dopisy za stěrači... Neznámá žena zavaluje psychiatra Jana Forstnera milostnými vyznáními. Jan se zpočátku domnívá, že jde o nevinné horování některé z jeho bývalých pacientek. Potom ho však jistý novinář požádá o pomoc v případu psychicky narušené osoby a zanedlouho je publicista zavražděn. Jan poznává, že se dostal do hledáčku nebezpečné šílenkyně. A že jeho pronásledovatelka se nezastaví před ničím..

Tyto dva volně na sebe navazující thrillery z pera německého autora Wulfa Dorna se mi dostaly do rukou díky Rodaw, která ve svých videích několikrát chválila Temné šílenství. Dokonce jej označila za svoji nej knihu za rok 2014, takže mě nemusel nikdo více pobízet, abych se po knížkách poohlédla. Zapátrala jsem v knihovně a odnášela jsem si rovnou oba díly volně navazující série. Hlavní postavou obou knih je psychiatr Jan, který se po prožitém traumatu vrací do svého rodného městečka Fahlenbergu, aby se pokusil začít znovu. 

Děj prvního dílu se točí především okolo Janova návratu, kdy začíná pracovat na lesní klinice pod vedením otcova starého přítele, který mu jako podmínku přijetí uložil psychoterapii, aby se konečně zbavil svých starých běsů. Jan však při sezeních v hypnóze nechtě rozplétá staré události týkající se záhadného zmizení jeho bratra Sven a smrti otce. Ukáže se, že minulost ještě zdaleka není mrtvá a zlí duchové nespí... Navíc ve Fahlenbergu za podivných okolností začínají umírat lidé. Jan rozplétá předivo hrůz a zjišťuje, že vše spolu souvisí víc, než by se na první pohled zdálo. Otázkou je, jestli Jan dojde klidu a konečně se dozví celou pravdu nebo jestli se stane další obětí šílence, který má vše na svědomí... 

Protože vyšel i druhý díl série, je zřejmé, že ten první Jan s více či méně závažnými šrámy na duši i těle přežil. To by však ani nebyl on, aby se nezapletl do něčeho dalšího. Po vyřešení prvního případu se Jan stal slavnou osobností Fahlenbergu, neboť jeho přítelkyně Carla vše popsala ve své knize. A někdo se zřejmě stal velkým Janovým fanouškem... Nechává za dveřmi a na klinice kytice růží, dopisy a hrůzu nahánějící obrázky. Jan se opět pouští do kolotoče vyšetřování, záhad a otázek bez odpovědí. Jenže tentokrát je vše ještě mnohem závážnější než minule...

Jana jsem si hned na začátku oblíbila, protože byl tak obyčejný. Byl napsán velmi uvěřitelně, působil jako člověk, který může klidně být vaším sousedem. Podobně autor pojal i ostatní postavy, na každé najdete něco, co poznáte, co je vám blízké.. a z té představy zároveň mrazí, protože nikdy nevíte, co se vašemu sousedovi nebo třeba lékaři může honit hlavou. Právě tohle působilo asi nejděsivěji na celé knize. Avšak napínavý děj plný zvratů tomu dodal tu pravou šťávu. Autor se nevyhýbal ani syrovým popisům mrtvých nebo skoro mrtvých těl. Musím se přiznat, že místy mi to až nedělalo dobře. A výborně také vybral prostředí psychiatrické kliniky, která také v ději sehrála nemalou roli. Oba díly byly skvěle napsány, obracela jsem stránku za stránkou, protože jsem už už byla zvědavá, co se stane dál. V prvním díle se děj hodně věnuje záhadnému zmizení Janova bratra Svena, což bylo velmi zajímavé a bolestivé, ale Temné šílenství mě přece jen bavilo o něco víc, protože téma stalkingu je v současnosti hodně diskutované a může se týkat kohokoliv z nás. Wulf Dorn ve své knize názorně ukázal, kam až taková posedlost může zajít... a není to žádná legrace. Z obou knih čiší mrazivá atmosféra, nikdo si nemůže být jistý, že je v bezpečí, a to mě na čtení hodně bavilo. Pachatele jsme totiž dopředu neodhalila, neměla jsem tušení, kdo za vším stojí. Především zvrat na konci Temného šílenství mi doslova vyrazil dech a ještě dlouho po odložení knihy jsem nechápala. S klidným svědomím doporučuji všem milovníkům thrillerů, je to napínavé, je to neodhadnutelné, je to zkrátka skvělé! 

Harry Potter Tag

Oblíbená kniha?

Sedmý díl. Nejdřív jsem poslední díl moc ráda neměla, protože se mi nelíbilo, že už se děj skoro vůbec neodehrává v Bradavicích, ale postupem času se z něho stal můj nejoblíbenější, protože je to vyvrcholení celé série, vše se vyřeší, vysvětlí a zapadne na své místo, a kromě toho Relikvie smrti obsahují tolik emocí, že je prostě nejde nemilovat. 

Oblíbený film?

Vězeň z Azkabanu. Oproti prvním dvěma téměř pohádkovým dílům je úplně jiný, jinak natočený, z Harryho, Rona a Hermiony se stávají teenageři a mají spoustu problémů k řešení, a moc mě bavila i zápletka se Siriusem. 

zdroj

Nejméně oblíbená kniha?

To se nedá říct, nejméně oblíbený díl nemám, protože každý díl je součástí příběhu a má v něm své nezaměnitelné místo. 

Která část filmu nebo knihy tě rozbrečela?

Závěrečná scéna se Snapem. Celou sérii jsem byla na vážkách, jak to s ním teda ve skutečnosti je, ale tohle mi vyrazilo dech a opravdu dojalo... 

Oblíbená postava?

Hermiona :) Pro někoho šprtka, pro mě opravdová kamarádka, která by neváhala pro ostatní skočit do ohně. A navíc knihomolka, o to víc sympatická mi je :D

zdroj

Teaser Tuesdays #6

Úterní meme, které pořádá Should Be Reading. O co jde?

=> Vezměte knihu, kterou momentálně čtete.
=> Otevřete ji na libovolné stránce.
=> Napište dvě teaserové věty bez spoilerů.
=> Sdílejte název knihy a autora. 

Když si obálku prohlížel, chvěly se mu ruce. Tentokrát to bylo jiné než u předchozího psaní a kytice růží - tentokrát se Jan bál. (str. 118)

Temné šílenství, Wulf Dorn

Nový měsíc, nový začátek

Krásné dušičkové pondělí všem, 

včera začal listopad a rok se chýlí ke konci. Pro mě však něco nového začíná. Nedávno jsem tady psala poněkud depresivní článek. Ale přesně jak se říká - čas je nejlepší lékař a je tomu opravdu tak. Měsíc se s měsícem sešel a já se konečně cítím, jako bych po delší době vyplula nad hladinu a konečně se pořádně nadechla. Srovnala jsem si v hlavě spoustu věcí, vyčistila ji a tím se i uklidnila a uvolnila. Konečně si připadám zase v pohodě. Nic mě netíží a netrápí, otřepala jsem se ze všeho špatného a s nadějí hledím vstříc budoucnosti. Užívám si všech radostí, které život nabízí a je mi prostě dobře. A zase mám pořádnou chuť na knížky, čtení a psaní o nich. A to si žádá změnu nejen v náplni blogu, ale i ve vzhledu. Ten starý už byl otřepaný a nudil mě, navíc nebyl nic extra. Tento zatím taky není, ale budu se snažit dělat vše pro to, aby byl lepší a lepší. A to samé se týká i obsahu. Nechci psát jen o knížkách, i když název blogu by tomu odpovídal. Jenže každý knihomol má rád i něco jiného než knížky. U mně je to třeba tvoření, cestování a filmy a seriály. Takže bych se ráda občas rozepsala i o jiných tématech. Myslím, že to nebude na škodu, protože sama mám na ostatních blozích ráda, když se jejich autor občas ukáže i v jiném světle než jen prostřednictvím recenzí a podobně. Moc se na to všechno těším, protože už nějako dobu mám v hlavě různé nápady, které jsem zatím nerealizovala. 

Takže prozatím si užívejte nádherně barevného podzimu, čtěte skvělé knížky a usmívejte se, protože nic není tak zlé, jak to zpočátku vypadá :)

zdroj

M.

Teaser Tuesdays #5

Úterní meme, které pořádá Should Be Reading. O co jde?

=> Vezměte knihu, kterou momentálně čtete.
=> Otevřete ji na libovolné stránce.
=> Napište dvě teaserové věty bez spoilerů.
=> Sdílejte název knihy a autora. 

Beatrice posunula mikrofon na otočném rameni nad stůl, aby ho měla blíž u úst, a oznámila datum, čas, místo a jména přítomných osob. "Právě se dívám na ostatky ženy s předpokládaným jménem..." Pohlédla na detektiva. (str. 67)

Kůže, Mo Hayder