Jak to bylo se Čtyřkou

Autorka: Veronica Roth

Název: Čtyřka: Divergentní povídky

Název originálu: Four: A Divergent Story Collection

Rok vydání originálu: 2014

Rok vydání v ČR: 2014

Formát: 190 stran, vázaná

Nakladatelství: CooBoo

Překlad: Radka Kolebáčová

Dva roky předtím, než Beatrice Priorová podstoupila Obřad volby, to samé učinil i Tobias. Po svém překvapivém rozhodnutí se ocitá mezi Neohroženými – zde konečně může zapomenout na svého tyranského otce, přestat být tím ustrašeným klukem schovávajícím se v koutě a žít šťastný život, nebo si to alespoň myslí. Už jako Čtyřka přichází na to, že ani nová frakce není bez problémů – nejen že pro získání postavení jsou Neohrožení ochotni jít přes mrtvoly, ale zároveň skrývají tajemství, které by mohlo rozvrátit celý systém frakcí. O dva roky později Čtyřka cítí, že by měl něco udělat, ale stále netuší co. Teprve dívka, která jako první nováček skáče ze střechy do záchranné sítě, může vše změnit. S ní dokáže napravit celý svět. S ní by Čtyřka opět mohl být Tobiasem. 

Čtyřka: Divergentní povídky je útlá knížečka obsahující 4 delší povídky a třešničku na dortu na závěr v podobě několika událostí mezi Tobiasem a Tris viděných jeho očima. Nemá cenu dlouze představovat děj a svět, v němž se tato knížka odehrává, protože po ní pravděpodobně sáhnou ti čtenáři, kteří již za sebou mají celou sérii Divergence-Rezistence-Aliance. Já jsem vlastně ani neměla tuto knížku v plánu číst, ale protože jsem ji v knihovně uviděla mezi novinkami, vzala jsem si ji domů. Z celé série Divergence mám totiž rozporuplné pocity - z prvního dílu jsem byla nadšená, z druhého už méně a třetí mě vyloženě zklamal. Nicméně po přečtení Čtyřkových povídek jsem byla docela mile překvapena. 

Knížka je opravdu tenká, má jen 190 stran, tak jsem ji zvládla během pár hodin. Obsahuje 4 povídky s názvy Přeběhlík, Syn, Nováček a Zrádce (omlouvám se, pokud jsem prohodila pořadí, ale knížku už jsem vrátila). Jedná se o příběhy z Tobiasova života - jaké to bylo, když ještě žil s otcem, jak probíhal jeho obřad volby, jaké měl pocity při vstupu do nové frakce, jak si tam zvykl. Setkáme se s i s dalšími postavami, které už známe z ostatních dílů, a bylo to milé setkání. Přestože v předchozích knížkách jsem si na rozdíl od většiny lidí Tobiase nijak zvlášť neoblíbila, tady na mě působil mnohem sympatičtěji. Do jeho pocitů jsem se dokázala lépe vžít, fandila jsem mu a soucítila s ním. Dozvíme se také, jak vnímal první setkání s Tris, co si o ní myslel a jak se z nich stal pár. Tohle všechno už jsme sice věděli od Tris, ale bylo zajímavé nahlédnout to i z pohledu toho druhého. Nejsem nijak velkým příznivcem páru Tobias-Tris, ale ve Čtyřce jejich vztah působil tak nějak uhlazeněji a soudržněji, i když mu bylo věnováno v podstatě jen pár stránek. 

Tato knížečka je určitě výborným doplňkem celé série pro skalní fanoušky, avšak kdybych si ji nepřečetla, nevadilo by mi to. Povídky byly dobré, obzvlášť pasáže týkající se Tobiasova otce mě zaujaly, ale nic extra navíc mi Čtyřka nepřinesla. Musím ale pochválit obálku, která se opravdu povedla. Hořící ruské kolo na tmavě modrém pozadí je asi nejhezčí ze všech dílů Povstalecké trilogie. Na rovinu přiznávám, že kdyby byla knížka delší, asi bych se do ní ani nepouštěla, ale na druhou stranu nelituju, že jsem si ji přečetla.  Pro fajnšmekry je ovšem asi nutností si ji přečíst :) 

Můj první knižní sraz

Konečně jsem zase zpět a jako první článek po delší době je ten o mém historicky prvním knižním srazu, kterého jsem se zúčastnila. Konal se v sobotu 24.1. ve Zlíně a pořádaly ho CimFam z http://bookies-cimfam.blogspot.cz/ a Aynarra Tulrgar z https://misudai.wordpress.com/. Konal se v jedné z mých oblíbených zlínských cukráren. Sešlo se nás sedm a bylo to moc fajn. Holky měly vymyšlených spoustu super soutěží - osmisměrku, křížovku, test, samozřejmě vše se týkající knížek, spisovatelů a nakladatelství. Musím ale říct, že ten test ani křížovka nebyly zrovna lehké, ačkoliv překvapivě jsem se docela chytala. No jo, to mám z toho věčného vysedávání u počítače a pročítání blogů :P 

Daly jsme si dobrou kávičku a džus, pokecaly jsme, probraly kde co, a čekala nás i spousta krásných výher v podobě záložek, diářů, všelijakých bločků a samozřejmě knížek. A já jsem si navíc odnesla i skvělou tašku, ze které mám obrovskou radost - mám totiž stylový doplněk, ve kterém budu tahat ty hromady knížek z knihovny :D 

Jsem moc ráda, že jsem se odhodlala jít, i když jsem žádnou z holek neznala. Všechny byly moc milé a doufám, že se zase brzy sejdeme na dalším knihomolském srazu. Holkám pořadatelkám moc děkuji za to, jakou si daly práci s přípravami, a ostatním účastnicím za milou společnost :)

O dívce, která nesměla plakat

 Autorka: Lauren Kate

Název: Slza

Název originálu: Teardrop

Série: Atlantida (1. v sérii)

Rok vydání originálu: 2013

Rok vydání v ČR: 2014

Formát: 336 stran, brožovaná

Nakladatelství: Yoli

Překlad: Jana Jašová

Nikdy nesmíš plakat...
Sedmnáctiletá Eureka od své milované matky ví, že její slzy mají sílu obnovit dávno ztracený kontinent Atlantidu. Nesmí nikdy uronit ani slzu! Při podivné nehodě její matka nečekaně umírá a Eureka pomalu ztrácí chuť do života. Potkává Andera, chlapce jehož oči jsou tyrkysové jako hlubiny oceánu, a který jí varuje před hrozícím smrtelným nebezpečím. Následně Eureka odhaluje starověký a děsivý příběh nešťastné dívky...
Strhující milostná epická sága plná ničivých tajemství a temné magie... ve světě, kde vlny potopy mohou každou chvíli spláchnout všechno, co je nám drahé. 

Na novou knihu Lauren Kate, autorky známé série Andělé, jsem byla velmi zvědavá, hlavně proto, že se pustila do úplně jiného světa. Z Andělů jsem měla smíšené pocity a Slza dopadla podobně. 

Knížka na první pohled přiláká čtenáře, nebo v tomto případě spíše čtenářky, svou nádhernou obálkou vyvedenou v odstínech růžové, fialové a modré a s krásnou dívkou oblečenou do šatů z vody. 

Hlavní hrdinkou Slzy je Eureka, která nedávno ztratila při tragické nehodě maminku, s níž si byly velmi blízké. Eureku tato událost úplně zlomila, nejen že teď musí bydlet u otce a nevlastní matky Rhody, která není právě její nejlepší kamarádkou, ale má pocit, že její matka před ní měla tajemství, která jí nestačila odhalit. Eureka se po celou dobu příběhu potýká s vnitřními démony, které jí rozhodně nepomůže vyřešit její terapeutka. Autorka tady podle mě výborně vystihla pocity sedmnáctileté dívky, které umřela maminka a nemá se komu svěřit. Eurečiny pocity beznaděje a lítosti byly popsány tak realisticky, že jsem s ní opravdu soucítila. I neshody s nevlastní matkou působily hodně realisticky.

Ostatní postavy jsou též napsány výborně. Ať už Brooks, Eurečin nejlepší kamarád, který se ale začíná chovat divně, Cat, nejlepší kamarádka, která je neustále na lovu kluků, ale na Eureku se nikdy nevykašle a vždy je ochotná jí nabídnout rameno k vyplakání, nebo Ander, tajemný kluk, jenž ví znepokojivě mnoho detailů z Eurečina života. Navíc má schopnost objevovat se zničehonic na místech, kde by ho Eureka nejméně čekala. Je to nějaký úchyl nebo stalker? Eureka neví, s čím si dělat starosti dřív - jestli s podivným dědictvím, které jí zanechala maminka, s Brooksem nebo s Anderem. A je tu taky Maya, prvotřídní školní mrcha, která nechybí asi v žádné knížce pro mladé.

Ještě že do Eurečina života vstoupí madam Blavatská, výstřední věštkyně, která Eurece pomáhá přeložit zděděnou knihu. Eureka má pocit, že alespoň někdo v jejím životě působí tak uklidňujícím dojmem. Hodně mě bavili také Eurečini nevlastní sourozenci, čtyřletá dvojčata William a Claire. 

Děj po celou knížku plyne poklidným tempem. S Eurekou prožíváme její každodenní život  a řešíme víceméně všední starosti, které se však rázem změní v nevšední, jakmile na scénu vstoupí Eurečino dědictví - maminčin přívěšek, který údajně nejde otevřít, kniha psaná zvláštním cizím jazykem, a hromový kámen, který podle Andera rozhodně není obyčejný. Kolem Eureky se roztáčí kolotoč neuvěřitelných událostí, které by nikoho nenechaly chladným a dohnaly by ho k slzám. Ne však Eureku. Podle maminky totiž už nikdy nesmí plakat, z jejího oka nesmí vyklouznout ani slzička. A Eureka se konečně chce dozvědět proč. 

Přestože se zdánlivě jedná o obyčejný příběh jedné nešťastné dívky, celou dobu tušíme pod povrchem skrytý podtext týkající se starodávné legendy. Lauren Kate spojila obyčejné s neobyčejným a vyšel z toho originální a nápaditý příběh. Celou dobu jsem napjatě čekala, co se stane na konci. Autorka vždy prozradila akorát tolik, aby vyburcovala mou zvědavost. A přestože konec byl sice zajímavý, přišel mi trochu narychlo napsaný a odbytý na pár stranách. Proto jsem z knížky trochu rozpačitá, částečně se mi líbila, ale částečně mě mrzelo to rychlé vyvrcholení. Slza je však teprve prvním dílem série, a proto věřím, že další velké překvapení si autorka nechává na další části. 

Slza tedy rozhodně zaujme, ale podle mě plně nevyužila svůj potenciál. Příběh má nápad, se kterým se dá určitě ještě hodně pracovat, a jsem zvědavá, jak si s tím autorka poradí. Pokud máte rády Anděly, Slza se vám určitě bude líbit taky, protože Lauren Kate má poutavý styl psaní a dokáže hezky napínat.

Úlovky z knihovny IX. + balíček

Už nějakou dobu je tady ticho po pěšině... Ano, už i mě dostihlo zkouškové. Skončilo mi radostné období nicnedělání a poklidného čtení, na které teď nemám skoro čas. Už víc než týden čtu Slzu od Lauren Kate, která 334 stran, což by mi jinak trvalo asi 3 dny. Achjo, kéž by to už bylo za mnou :) Ale to si asi říká každý z nás, kdo má právě zkouškové nebo se učí na pololetní písemky. 

V knihovně už jsem nebyla ani nepamatuju, ale přišlo mi upozornění na vrácení knih. Ani nazpět jsem nešla s prázdnou. Půjčila jsem si tyto čtyři krasavice.

Přestože mě Aliance zklamala, série Divergence od Veronicy Roth se mi líbila, a proto jsem nemohla nechat bez povšimnutí divergentní povídky Čtyřka, které na mě hezky čekaly v novinkách. A Taťánu a Alexandra jsem si šla půjčit na jistotu, protože první díl Měděný jezdec byl úžasný a jsem zvědavá, jak to bude dál. 

Hru na lež od Tess Stimson jsem vzala spíš pro mamku, ale možná si ji přečtu taky, pokud mi vyjde čas. Od této autorky jsem zatím četla jen Manželka, která utekla, která se mi líbila. A Božský cizinec od dvojice spisovatelek vystupujících pod pseudonymem Christina Lauren bude super oddechovka - a jak je psáno na obálce, úžasný erotický zážitek :) Božský bastard byl super, takže počítám, že tohle bude podobné. 

A aby té radosti nebylo málo, přišel mi hned v pondělí balíček od Míši z Kouzelné klubovny, kde jsem vyhrála v jejím projektu Winter Reading knížku Chybějící díl od Marjorie Celony. Má to být příběh holčičky, kterou po narození matka odložila, a ta ji teď chce najít. Určitě to bude zajímavé čtení. Míša ke knížce přidala i 2 záložky, které mě obě potěšily, protože Bavettovy od Kateřiny Petrusové mám hodně ráda, a na Saeculum se těším a jsem zvědavá. Takže ještě jednou velké díky, Míšo! :) 

Co kdyby tvá budoucnost byla minulost?

Autorka: Diana Gabaldon

Název: Cizinka

Název originálu: Outlander

Série: Cizinka (1. v sérii)

Rok vydání originálu: 2008

Rok vydání v ČR: 2010

Formát: 664 stran, vázaná s přebalem

Nakladatelství: Plejáda

Překlad: Marie Fulková

Jsme v roce 1945 a armádní zdravotní sestra Claire Randallová přijíždí se svým mužem Frankem na skotský venkov, aby tu prožili své druhé líbánky. Po válečných hrůzách, kdy Claire pracovala v polní nemocnici ve Francii a svého muže, jenž také sloužil v armádě, viděla za celou dobu jen třikrát, se konečně oba radují ze společně strávených chvil a plánují budoucnost. Poklidná skotská vesnice se jeví jako ideální místo pro vzájemné sblížení a jaro láká k výletům do romantické a pověstmi a mýty opředené krajiny. Frank, který miluje historii, tu navíc nachází stopy po svém anglickém praprapředkovi, kapitánu Jonathanu Randallovi, jenž byl velitelem anglické vojenské pevnosti Fort William v polovině 18. století. Poklidný idylický venkov však skrývá nečekaná tajemství a překvapení. Jsou to především dávné mýty a pověry, které zdejší obyvatelé úzkostlivě dodržují i ve 20. století, ale také místa, kde se dějí nezvyklé a nepřirozené úkazy. Jedním z nich je kopec Craigh na Dun, na němž při jedné ze svých botanických expedic objeví Claire megalitickou stavbu. Je to kamenný kruh podobný proslulému Stonehenge v Jižní Anglii. Dotkne se jednoho z menhirů a pak se to stane. Ve změti zvuků a neurčitých představ se přenese o dvě stě let zpátky. Do časů kapitána Randalla, který bojoval se skotskými klany a krutě hájil zájmy anglické koruny na Skotské Vysočině...

"Nejchytřejší historický sci-fi dobrodružný a romantický příběh, jaký kdy napsala držitelka titulu Ph.D." Tak zní oficiální popis magazínu Salon k této skvělé sáze. Zatím jsem měla tu čest přečíst pouze první díl, ale myslím, že se nebudu plést, pokud tak ocením rovnou i díly další. 

Do této knížky jsem se pouštěla s velkým očekáváním po nadšené recenzi Verunky z Knihy jako sen. Anotace mi velmi připomněla mou oblíbenou Barbaru Erskinovou, která se tématu cestování časem věnuje. Tato myšlenka je mi velmi blízká, vždycky jsem se toužila propadnout do jiné doby, zažít časy ještě nezkažené výdobytky moderní civilizace (samozřejmě netvrdím, že všechny jsou špatné). Tu dobu jsem si ovšem idealizovala, jak poznává hlavní hrdinka Claire, která se z roku 1945 záhadným megalitickým kruhem dostane o 200 let zpátky. Ocitá se sice na Skotské vysočině, kde právě se svým manželem Frankem trávila druhé líbánky, ale vůbec to tam nepoznává. Je odtržena od svého života a musí se s nastalou situací vyrovnat, jak nejlépe umí. 

Nutno podotknout, že se jí to daří velmi dobře. Sice se hned ocitá v zajetí muže, který jí šokujícím způsobem připomíná Franka, ale vzápětí je vysvobozena skupinou otrhanců, jejíž součástí je i jeden pohledný zrzavý Skot. Claire se pozoruhodným způsobem přizpůsobí drsným podmínkám skotské krajiny i tehdejší doby, stejně tak i lidem, které na své pouti napříč časem potkává. Pro ně je výstřední cizinkou, ale svou roli hraje překvapivě dobře. 

Claire se zpočátku snaží vymyslet, jak se dostat zpět ke kamennému kruhu na kopci Craigh na Dun a jím zpět ke svému manželovi. Ale pořád je tady Jamie, její charismatický průvodce. Claire si najednou není jistá, co vlastně chce - opravdu se vrátit k Frankovi nebo zůstat uvězněná v čase s Jamiem? Její dilema jsem jí opravdu nezáviděla, i když na první pohled se jeho řešení zdá jasné, na pohled druhý musela vzít v úvahu všechny okolnosti rozhodování. 

Claire je žena na svém místě. Je odvážná, obětavá a ochotná pomoci v nouzi. K tomu se jí výborně hodí její lékařské znalosti, které získala jako sestra v polní nemocnici. Jenže tady nemá k dispozici antibiotika a chirurgické nástroje, musí vzít zavděk odvary a mastmi z bylinek. Tyto části popisující tehdejší medicínské umění, mě velmi bavily, protože téma léčení v minulosti mě vždy zajímalo. 

Claire mi byla hodně blízká. Ve většině situací bych se nejspíš zachovala stejně jako ona, i když si nejsem jistá, jestli bych dokázala být stejně odvážná, odhodlaná a místy i sobecká a tvrdohlavá. Ale na druhou stranu - co bych neudělala pro záchranu milovaného člověka?

Jamie byl prototypem snového románového hrdiny. Sexy Skot v kiltu, vrhající se bez váhání do nebezpečných situací a snášející utrpení se ctí sobě vlastní. S Claire se výborně doplňovali a byli zkrátka rozkošní. I prostředí, ve kterém se příběh odehrával, bylo úžasné. Autorka má dar skvěle popsat jak krajinu, tak i život v tvrzích a venkovských chalupách. Každé z postav, kterých nebylo zrovna málo, dokázala přiřadit jiný charakter. Většinu jste museli buď milovat nebo nenávidět, nebyl nikdo, kdo by vás nějakým způsobem neoslovil a nevytvořili si něho vlastní názor. Diana Gabaldon bravurně vykreslila jak povahy kladných hrdinů, tak i zvráceného a násilnického kapitána Jonathana Randalla, který celým příběhem prostupuje jako zloduch a obávaný tyran.

V Cizince najdeme vše, co má správný román mít. Napětí, romantiku, kapku erotiky, intriky i násilí. Připravte se na spoustu krve a krutosti. Budete cítit vztek, beznaděj a lítost, ale v jiných pasážích se budete blaženě usmívat a tetelit radostí. Cizinka je něco jako pohádka pro dospělé, ale skvěle napsaná a rozhodně ne bezduchá a naivní. 

V této knize je každé slovo a každá věta na správném místě. Vše do sebe krásně zapadá a závěrečná scéna byla opravdu dojemná. Po zavření mi bylo líto, že už je konec tohoto úžasného příběhu. Ale vlastně ne tak úplný - Diana Gabaldon si pro nás připravila několik dalších pokračování, o nichž doufám, že mě rozechvějí stejně jako Cizinka. A navíc si můžu Cizinku vychutnat i v její seriálové podobě, kterou v roce 2014 natočily USA. 

Láska za časů blokády

Autorka: Paullina Simons

Název: Měděný jezdec

Název originálu: The Bronze Horseman

Série: Taťána a Alexandr (1. v sérii)

Rok vydání originálu: 2001

Rok vydání v ČR: 2004// 2013

Formát: 726 stran, vázaná s přebalem// 616 stran, vázaná

Nakladatelství: Ikar

Překlad: Josef Orel, Marie Orlová

Poutavá historická freska je zároveň nezapomenutelným příběhem o lásce vzdorující hrůzám války i lidské zášti. 17letá Taťána vyrostla v Leningradě, v městě, kde památníky zašlé slávy kontrastují s šedivou realitou stalinského Ruska. V roce 1941, ten den, kdy Němci napadnou Rusko, se Taťána poprvé zamiluje - vzápětí pocítí trpkost zakázané lásky: nadporučík Alexandr Bělov je vyvolený její sestry Dáši. Navíc má Alexandr temné tajemství - pochází z rodiny amerických komunistů, kterou zlikvidovalo NKVD. Lásce Taťány a Alexandra není přáno: město drtí německá blokáda, hladomor, zima a všudypřítomný strach ze smrti. Ale jindy slabá Táňa se ukáže jako nejsilnější člen rodiny a s Alexandrovou pomocí překonává všechny útrapy. Nejtěžší zkouškou však bude odolat vlastní touze.

Měděný jezdec, první díl ze série Taťána a Alexandr, u nás vyšel už v roce 2004, jeho 2. vydání pak v roce 2013. Na tuto knížku jsem četla samé pozitivní ohlasy a recenze, a protože mě tématika 2. světové války zajímá, neváhala jsem a knihu si sehnala. 

Začetla jsem se do poutavého příběhu mladé Táni, která obývá s rodiči, prarodiči, sestrou a bratrem komunální byt v Leningradě v tehdejším Sovětském svazu. S Táňou a její rodinou se seznamujeme v době, kdy je 2. světová válka v plném proudu a Leningrad čeká zkouška z nejtěžších - je červen 1941 a Němci se rozhodnou toto město obléhat. Táňa si však s bezstarostností svého mládí válku moc nepřipouští k tělu a chová se, jako by bylo vše v nejlepším pořádku. Se svou starší sestrou Dášou sdílí dívčí radosti i starosti, nyní především Dášinu radost z nové lásky. 

Právě v den, kdy obléhání Leningradu začíná, se Taťána náhodou seznámí s mladým pohledným vojákem. Ani jeden z nich netuší, jak osudové toto setkání bude, i když oba dva k sobě pociťují jakousi neodolatelnou a nevysvětlitelnou přitažlivost. Zdá se, že jeden druhému zcela propadli. Čeká je však kruté vystřízlivění, když vyjde najevo, že Alexandr je Dášin milý. Táňu pronásledují výčitky svědomí. ale nemůže si pomoci - její city k Alexandrovi jsou silnější než sesterské pouto...

Bohužel však doba lásce nepřeje, a proto vztah Táni a Alexandra, který je poručíkem Rudé armády, provázejí nejrůznější těžkosti. Všude kolem zuří válka, město je bombardováno, lidé hladoví a Táňa procitá ze své naivity a bezstarostnosti. Situace je tak špatná, že mnoho obyvatel Leningradu má namále. Táňa si však i nadále ve svém nitru uchovává vzpomínku na Alexandra jako malý hřejivý plamínek naděje. Má jejich láska šanci nebo je válka a Dáša navždy rozdělují? 

Měděný jezdec mě zaujal od první stránky. Nejen poutavým stylem vyprávění, kdy autorka popisuje každodenní život ve stalinistickém Rusku, tak i uvěřitelnými myšlenkovými pochody postav. Ty jsou velmi různorodé, každá má svůj charakter, kterému zůstává věrna po celou dobu příběhu. Taťána mi byla velmi sympatická, především ve druhé půlce knihy, kdy se dokázala postavit všem překážkám a těžkostem ve svém životě. Alexandr byl člověk na svém místě, vždy připraven bojovat za svou vlast i za své milované. Jako pár byli zkrátka úžasní. 

Při popisu bombardování, přídělového systému, hladovějících obyvatel a všudypřítomné smrti mě skutečně mrazilo. Bylo to tak věrohodné, že jsem nejednou měla slzy na krajíčku. Autorka si s touto těžkou látkou dle mého názoru poradila výborně. Přestože má kniha přes 700 stran (četla jsem první vydání, ale obálka druhého se mi líbí mnohem víc), děj rychle plynul a nemohla jsem se dočkat, co se stane na dalších stranách. Míra něžného citu a válečného utrpení je velmi dobře nadávkovaná. Moc jsem dvojici Taťána a Alexandr fandila a ten konec mě docela rozhodil. Proto se nemůžu dočkat, až se začtu do dalších dvou pokračování.

Přečteno za PROSINEC

Prosinec byl pro mě na přečtené knížky žánrově docela pestrý. Přečetla jsem celkem 10 knih a mezi nimi byla nějaká ta romantika, napětí, humor, sci-fi i válečná tématika.

Jonass Jonasson - Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Vtipná knížka, na kterou jsem se dlouho těšila. Části, které pojednávaly o současném Alanově osudu, byly neskutečně vtipné, ale ty, které popisovaly jeho minulost a cestu životem, na mě byly občas až moc zdlouhavé a obsahovaly moc politiky. Ale i tak se mi Stařík hodně líbil a brzy se pustím i do Analfabetky.

Marcela Remeňová - Osm světů - Seznámení

Na tuto knížku jsem byla zvědavá především kvůli věku autorky, které je teprve 14 let. Musím říct, že příběh měla promyšlený a originální, i když některé věci byly možná těžko uvěřitelné. Ale každopádně je to sci-fi thriller, takže to zase až tak nevadilo. Určitě si časem přečtu i pokračování Včelí lid.

Johan Theorin - Smršť

Severská krimi, druhá část volné série Öland. Johan Theorin mě ještě nezklamal a ani tato knížka nebyla výjimkou. Myšlenka opuštěného statku a mrtvých námořníků ve spojení s mlhavým a chladným ostrovem Öland vyústila v napínavý a mrazivý příběh.

Jojo Moyes - Poslední dopis od tvé lásky

Čistá romantika a opravdu výborná. Příběh se mi strašně líbil a na tuto knížku jsem napsala i recenzi.

James Rollins - Amazonie

Četla jsem na doporučení Rodaw z Knihánkova. Tyto dobrodružné knihy odehrávající se v džungli mě baví, je na nich něco znepokojivého, protože kdo z nás vlastně ví, co se v takovém deštném pralese skrývá? Třeba je možné cokoliv, třeba i to, co vymyslel právě James Rollins.

Knižní výzva 2015

Ahojte,

jak jste si užili včerejší silvestrovské oslavy? U nás to proběhlo poklidně, byli jsme ve čtveřici doma a hráli jsme Activity a Fantoma, něco dobrého pojedli, večer si přiťukli šampaňským, podívali se z balkonu na ohňostroje a šli spát, na nějaké bujaré oslavy totiž nejsem :)

zdroj

Letošní první článek věnuji svému předsevzetí. Tedy tomu knižnímu, jiná si raději nedávám, protože z vlastní zkušenosti vím, že je nikdy nejsem schopná splnit :D Letos jsem se rozhodla zúčastnit se Knižní výzvy, kterou pořádá Ells. Jde o to, že si stanovíte počet knih, které hodláte v daném roce přečíst, a pak se samozřejmě své předsevzetí snažíte dodržet. Nejraději bych si vzala metu nejvyšší, 120 knih, ale jelikož mě čekají magisterské státnice, tak si nevěřím, že budu mít tolik času na čtení, a zvolila jsem poloviční počet 60. V roce 2014 jsem zvládla přečíst 95 knih a hrozně mě mrzí, že jsem těch pět ještě nějak nedotáhla, stovka by byla přece jen hezčí číslo :)

Můj cíl

zdroj

V roce 2015 se chystám přečíst několik tlustých knih - sérii Cizinka od Diany Gabaldon, Zimu světa od Kena Folleta a Ságu rodu Forsytů od Johna Galsworthyho. V nejbližší době chci dočíst i druhý a třetí díl Měděného jezdce - Taťána a Alexandr a Letní zahrada od Paulliny Simmonsové. Chystám se i na velmi chválenou sérii Květy z půdy od Virginie C. Andrews. Chci si dát re-reading všech dílů Hunger Games a v létě samozřejmě Harryho Pottera jako každý rok :) A jaké jsou vaše čtenářské plány?

Do nového roku vám přeji spoustu úžasných čtenářských zážitků a mnoho přečtených stran v mnoha skvělých knížkách :)