Winter Reading: 7. úkol - Novoroční přání

Dnes je poslední den v roce a tudíž ideální den pro splnění posledního úkolu Winter Readingu, jímž je Novoroční přání. Úkolem bylo vytvořit (ručně nebo v počítačovém programu) přání k Novému roku. Vytvořit přání ručně a vyfotit bych asi nestihla, proto jsem se uchýlila k tomuto přání. Ale protože nejsem s počítačovými programy žádná velká kamarádka, použila jsem obyčejné malování a podle toho to taky vypadá. Nemohla jsem pořádně doladit barvy a nejsem se svým výtvorem úplně spokojená po vizuální stránce, ale obsah myslím upřímně. Tak tedy:

Pf 2015. 

Přeji všem čtenářům, abyste i v příštím roce měli závrať z dalších úžasných příběhů. Protože knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla. (Poslední věta je citát Johna Ruskina.)

Vánoce 2014 - Knižní dárky

Ahojte,

sice už je týden po Štědrém dnu, ale ještě jsem vám nepochlubila se svou knižní nadílkou. Bohužel mám jen tuto jednu fotku se všemi kráskami pohromadě, protože to, co už jsem stihla přečíst, jsem už stihla i popůjčovat. Ale nevadí, to hlavní na fotce je. 

Vezmu to od vrchu. Lisa Jackson dlouhodobě patří mezi mé nejoblíbenější autorky a její thrillery prostě nemají chybu, takže její nejnovější knihu Všechno mi řekni jsem samozřejmě musela mít. Už mám Lisy doma slušnou sbírku a někdy příští rok plánují re-reading všech jejích knížek, co mám doma. Postupně bych si chtěla pořídit i ten zbytek. 

Sběratel kůží od Jefferyho Deavera mě dráždil pokaždé, když jsem se šla podívat do knihkupectví. Je to opět thriller a opět od Domina a vůbec nevadí, že je to už 11. případ vyšetřovatelské dvojice Lincoln Rhyme - Amélie Sachsová, protože knížky na sebe tak úplně nenavazují, i když kvůli drobným narážkám je dobré znát i předchozí díly. Ty už jsem ale skoro všechny přečetla, takže bez problému. Akorát škoda, že mám doma jen 8. a 11. díl :D

Destrukční deník od Keri Smith jsem chtěla už dávno, ještě než vyšel v češtině. Ještě jsem se k němu moc nedostala, ale už se těším, až začnu. Některé úkoly jsou pořádně ujeté a nejspíš je vůbec nebudu dělat, naopak některé jsou super. Doufám, že v sobě probudím své kreativní já :)

Liane Moriarty a její Manželovo tajemství. Další položka na mém dopisu Ježíškovi. Tuto knížku už jsem přečetla a hodně se mi líbila, více si můžete přečíst ve včerejší recenzi. 

A nakonec to nejlepší - tedy ve smyslu nejtlustší. První tři díly série Cizinka - Vážka v jantaru - Mořeplavec od Diany Gabaldon. Nejdřív jsem pod stromečkem našla jeden tlustý hranatý balík a už jsem trochu tušila, co to je, protože jsem se před mamkou zmínila, že bych si tuto sérii hrozně chtěla přečíst. Shodou okolností jsem ji objevila na nádraží v malém obchůdku s levnými a antikvariátovými knihami, když jsme čekaly na vlak. Mamka si to díkybohu zapamatovala a pro knížky se vrátila, protože co jsem četla, jsou už těžko k sehnání. Takže z Cizinky jsem měla ohromnou radost, ale pak jsem objevila ještě další podobný balík a nakonec ještě třetí! Takže moje radost neznala mezí. V březnu mám narozeniny a doufám, že se třeba dočkám pokračování série :)

Se všemi knížkami od Ježíška jsem maximálně spokojená. Doufám, že i vy jste objevily/i pod stromečkem, co jste si přáli. Asi ještě nafotím i zbytek neknižních dárků, protože i ty mě hodně potěšily. Užijte si krásného Silvestra a sejdeme se v příštím roce :)

Číst či nečíst?

Autorka: Liane Moriarty

Název: Manželovo tajemství

Název originálu: The Husband´s Secret

Rok vydání originálu: 2013

Rok vydání v ČR: 2014

Formát: 392 stran, vázaná s přebalem

Nakladatelství: Ikar

Překlad: Šárka Kadlecová

Ceciliin manžel se poslední dobou chová rozhodně podivně, a Cecilia teď navíc najde na půdě tenhle záhadný dopis, nadepsaný jeho roztřesenou rukou. Otevřít jen v případě mé smrti. Tess zase manžel oznámí, že se právě zamiloval do její sestřenice; no ano, té sestřenice, se kterou byly až doteď nejlepší kamarádky, protože spolu vyrůstaly jako siamská dvojčata. Rachel před osmadvaceti lety zabili dceru, Conner Whitby, který v tom má určitě prsty, si běhá po svobodě, a jako by toho bylo málo, ta protivná snacha se chystá odvézt jejího vnuka, Rachelinu největší radost, na celé dva roky do New Yorku… Tři ženy, tři Pandořiny skříňky, jeden společný osud.

Knížku Manželovo tajemství jsem si vyhlídla v knihkupectví už dávno, a jakmile ji Ježíšek přinesl, hned jsem se do ní začetla. Zpočátku se seznámíme se třemi ženami, Cecilií, Rachel a Tess, jejichž příběhy spolu zdánlivě vůbec nesouvisí, ale zanedlouho se začnou zajímavě propojovat. 

Cecilia je matka tří dcer a má téměř dokonalého manžela... jenže John-Paul se poslední dobou chová divně. Navíc Cecilia během jeho služební cesty na půdě najde dopis starý mnoho let, který je sice adresován jí, ale pouze v případě manželovy smrti. Cecilia je postavena před těžké rozhodnutí - má si dopis přečíst nebo odolat své zvědavosti? V dopise však musí být něco velmi závažného, protože John-Paul se předčasně vrací ze služební cesty, jen aby měl jistotu, že si ho Cecilia nepřečte...

Tess žije celý život po boku své sestřenice Felicity, která je zároveň její nejlepší kamarádkou, vlastně skoro dvojčetem. S Felicity Tess sdílela všechny radosti i starosti svého života i svého manželství. A to byla nejspíš obrovská chyba, protože její manžel Will se do Felicity zamiloval. Tess odjíždí i se svým synem Liamem k matce, aby si ujasnila, co bude dál. 

Rachel už nechybí moc do důchodu, ale zatím pracuje na částečný úvazek jako sekretářka ve škole. Miluje svého dvouletého vnoučka Jacoba, který je pro ni smyslem života a útěchou v její bolesti. Ačkoliv už je to mnoho let, Rachel nikdy nepřekonala smutek ze ztráty své dcery, která byla zavražděna a pachatel nebyl nikdy dopaden. 

Každá z žen ukrývá své tajemství před okolním světem, ale nakonec se jejich příběhy jakoby mimochodem, avšak přitom osudově propletou. Čelí děsivým odhalením, jakých by se v životě nenadály. Každá z žen mi byla svým způsobem velmi sympatická - Cecilia svou pečlivostí, Tess svou odhodlaností a Rachel svou citlivostí. Postavy byly skvěle psychologicky propracované a hodně se mi taky líbí autorčin styl psaní. Umí poutavě vyprávět i popisovat, poklidné scény střídají ty nabité vzrušením. 

V knize se řeší otázka morálky, viny a trestu. Přestože je tato knížka určená spíše pro starší ženy a matky s určitými životními zkušenostmi, čtení mě velmi bavilo a stránky rychle ubývaly, přestože zatím nesplňuji tato kritéria.  V závěru knihy na čtenáře čeká skvělý epilog, jehož hlavním poselstvím je myšlenka, že v životě se nehraje na "kdyby", ale že musíme život brát takový, jaký je, a umět se s jeho nástrahami vyrovnat. 

Winter Reading: 6. úkol - Zvířátka v zimě

Ahojte,

dnes jsem dělala předposlední úkol do Winter Readingu a musím se přiznat, že mi přišel nejtěžší. Nikdy jsem nebyla na takové to vymýšlení vtipných textů do obrázku a tady mě jich čekalo rovnou šest! No co vám budu povídat, zapotila jsem se přitom a ani jsem nevymyslela nic vtipného a originálního, což vlastně bylo smyslem celého úkolu :D Ale nedá se nic dělat, tohle mi prostě nejde :)

 Příště už koulovačku nehraju!

 Kruci, kdybych byl rychlejší, mohl jsem se taky hřát dole!

 Sice je to poslední výstřelek módy, ale myslím, že ta čepice mi moc nesluší...

 To je pohodička, letos si nemusím kupovat zimní boty.

 Hmm, horká sprcha je teda mnohem lepší.

Nechte mě, potřebuju vysušit a ne ještě víc namočit! 

Winter Reading: 5. úkol - Zimní tag

Ahoj dnes podruhé,

rovnou jsem tady i s 5. úkolem, abych dohnala svůj skluz. Tentokrát se jedná o zimní tag, kde jsem musela zodpovědět pár záludných otázek týkajících se zimy, tak pojďme na to. 

zdroj

1. Jakou knihu si představíš, když se řekne ZIMA?

Asi nějakou severskou krimi, teď mi naskočil třeba Chlad od Arnaldura Indridasona . Tam totiž byla parádní zima!

2. Jakou postavu si spojíš se zimou?

Písečného muže (Písečný muž - Lars Kepler), protože se tam potácel podchlazený temnou mrazivou švédskou nocí, brr. 

3. Máš rád/a sníh, anebo jsi radši, když jsou "Vánoce na blátě" a proč?

Sníh mám ráda, pokud můžu být doma v teple a ve světle svíček sledovat z okna, jak padá ta bílá nádhera :) Vždycky říkám, že sníh by mi stačil od Štědrého dne do Silvestra, protože jsem zmrzlina a dobrovolně ven do mrazu by mě nikdo nedostal. 

4. Jaký vánoční dárek Ti udělal největší radost? Proč?

Pokud je to myšleno letos, tak samozřejmě knížky, pak hrnek s morčátkem, voňavé svíčky a krásná sovička na krk od ségry :)

5. Jaký je Tvůj největší zážitek ze zimy?

Největší zážitek ze zimy asi nemám, protože v zimě se venku moc nevyskytuju :D Ale když jsem byla malá, dokázaly jsme se ségrou strávit několik hodin na sněhu na bobech a pak úplně promáčené přijít domů se převléknout a jít nanovo. To mi v paměti zůstalo dodnes, bylo to totiž super :)

6. Představ si, že jsi v "zimní poušti". Je Ti zima a nikde nic není. Nemáš se kam schovat a ani se nijak zahřát. Co uděláš proto, aby ses zachránil/a? Můžeš mít jedno jediné přání...

Asi bych se snažila si postavit iglú, protože je v něm prý teplo. Jestli by se mi to podařilo ale nevím... 

Winter Reading: 4. úkol - Foto knihy v zimě

Pomalu, ale jistě jsem v půlce Winter Readingu pořádaném Kouzelnou klubovnou. Jsem s úkoly trochu pozadu, tak si musím pospíšit, abych je vůbec do deadlinu stihla všechny splnit. Vím, že to tady teď trochu pokulhává, ale snažím se, co to jde, mám rozepsané i nějaké recenze a hlavně pilně čtu - ale stejně nechápu, jak to, že mám tak málo času, když mám volno :D Teď už ale k dnešnímu úkolu, kterým je fotka knihy v zimě. Protože bydlím v paneláku, nechtěla jsem jít šaškovat na hřiště mezi dětičky užívající si první sníh, tak jsem svou fotku pojala trochu netradičně. Vytvořila jsem zátiší s knihou se zimní tématikou, vánočními motivy a sněhem v pozadí. Moc se mi nesmějte, prosím :D

Winter Reading: 3. úkol - Štědrý den

Ahojte,

po kratší odmlce plné pohádek, cukroví, radosti z dárečků a návštěv u babiček jsme tady sice pozdě, ale přece se vzpomínkou na svůj Štědrý den. Letos jsem se měla velice dobře, jelikož jsem měla Štědré dny celkem tři :D

zdroj

První u nás proběhl už 23. prosince večer, kdy jsem slavily Vánoce s mamkou a sestřičkou. Byla to taková ta klasika - odpoledne pohádky a filmy v televizi (Vánoce jsou vlastně v podstatě jediná doba v roce, kdy sleduju televizi), potom večeře - kuřecí řízky a bramborový salát - a pak po nádobí, jehož umytí by si mamka neodpustila (vrr!) rozdávání dárečků. Z těch svých jsem měla hroznou radost, ale o tom až jindy :) Možná to bude znít jako klišé, ale (skoro) radši dárky dávám, než dostávám. Vždycky mě pak těší, když se ostatním líbí, co jsem vybrala. Když bylo po všem, samozřejmě jsem nemohla odolat, abych se nepustila do první z nových knížek od Ježíška :)

Druhý Štědrý den byl u nás normálně 24. Dopoledne opět pohádky, cukroví a pohoda, po "obědě" návštěva u babičky a na hřbitově jako každý rok, a pak už honem domů a opět čekat na Ježíška. Tentokrát už ale bez ségry, zato s mamkou a jejím přítelem. Na večeři už byla klasicky ryba a salát a pak další dárečky :)

A večer jsem měla ještě letošní poslední dávku Vánoc u přítele a jeho rodičů. Takže letos jsem asi byla hrozně moc hodná, podle toho, kolik a jaké super věci jsem dostala :)

Winter Reading: 2. úkol - Knihy s čajem

A máme tady druhý úkol Winter Readingu. Tentokrát jsem se musela více zamyslet než včera, ale hrozně mě vymýšlení odpovědí bavilo. Úkolem bylo přiřadit ke každé příchuti čaje nějakou knihu. Tak pojďme na to:

zdroj

1. Jahodová příchuť - Nejromantičtější kniha, jakou jsem četla

Romantické knihy zas tak moc nečtu, jen když na ně mám náladu, ale v poslední době se mi hodně líbil Poslední dopis od tvé lásky od Jojo Moyes. Kéž by mi taky někdo psal tak krásné romantické dopisy... :)

2. Citronová příchuť - Kniha, která mě nejvíce zklamala

Les rukou a zubů od Carrie Ryan. Knížka má skvělý námět, ale vůbec jsem se nemohla začíst a dost mě to mrzelo. Možná jí dám ještě někdy druhou šanci. 

3. Černý čaj - Nejhorší či nejsmutnější konec

Nebudu to více rozvádět, ale vůbec se mi nelíbilo zakončení série Divergence - Rezistence - Aliance...

4. Zelený čaj - Kniha s nejhezčí obálkou

Tak tady jsem neváhala ani vteřinu - jednoznačně Selekce od Kiery Cass, ty šaty jsou prostě kouzelné!

5. Vanilkový čaj - Kniha, která mě nejvíce překvapila

Je to Muž jménem Ove od Fredrika Backmana. Nečekala jsem od ní nic moc, ale po přečtení se zařadila mezi nejhezčí knihy letošního roku. 

6. Skořicový čaj - Nejoblíbenější kniha s tématikou Vánoc

Vyloženě žádná kniha se mi nevybavuje, spíše úryvky z různých knih. Nejvíce určitě Děti z Bullerbynu, jejich Vánoce byly prostě úžasné :)

Winter Reading: 1. úkol - Dopis Ježíškovi

Moji milí čtenáři,

účastním se Zimního čtení s Kouzelnou klubovnou, který dneškem začal. A prvním úkolem je dopis Ježíškovi. Jako správný knihomol si samozřejmě přeju, abych pod stromečkem našla co nejvíce tvrdých balíčků. Co bych si přála za knížky už jsem psala tady, ale mimo ta knižní přání mám i nějaká jiná, a to třeba: 

 

Hrnek se sovičkou

Fialové povlečení

Úžasně voňavou svíčku z Albi

Řetízek se sovou

Sadu čajů

Akrylové barvy

Králíčka chlupáčka <3

Asi jste si všimli, že mám ráda cokoliv s motivem sovy. Nejen že je roztomilá, ale mám už několik sovích náušnic, které nosím na všechny zápočty a zkoušky a zatím mi nosí štěstí :) 

A to nejlepší nakonec - králíček je mé největší přání, které se mi ale určitě nesplní, vzhledem k tomu, že bydlím v paneláku a už mám doma tři morčátka :)

Jinak mi udělá radost jakákoliv maličkost, darovaná od srdce. 

Mějte se krásně a těšte se na Ježíška!

Dítě ze Schindlerova seznamu

Autor: Leon Leyson

Název: Chlapec na dřevěné bedně

Název originálu: The Boy on the Wooden Box

Rok vydání originálu: 2011

Rok vydání v ČR: 2013

Formát: 240 stran, vázaná

Žánr: autobiografický román

Nakladatelství: Fortuna Libri

Překlad: Petr Mikeš


I v temných časech – zejména v temných časech – vyjde najevo síla a odvaha.
Leonu Leysonovi (narozen jako Leib Lejzon) bylo teprve deset let, když nacisté obsadili Polsko a jeho rodina byla donucena přestěhovat se do krakovského ghetta. S velkou dávkou štěstí, houževnatosti a odvahy Leyson přežil sadismus nacistů. Byly to především šlechetnost a vytrvalost jednoho člověka, muže jménem Oskar Schindler, které zachránily životy Leona Leysona, jeho matky, otce a dvou ze čtyř sourozenců.
Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu zachycují s jímavou průzračností nevinnost malého chlapce a jeho střetu s nepředstavitelnou krutostí, bezprávím a zlem. Je pozoruhodné, že navzdory všemu utrpení, které paměti popisují, se jejich autor nenechal unést a zaslepit nenávistí a záští. Z každého řádku vyzařuje naděje, moudrost a lidská důstojnost. Tím jsou Leysonovy paměti výjimečné.

Hlavní postavou a vypravěčem této dojemné autobiografické knihy je Žid Leib Lejzon, později přejmenovaný na Leona Leysona. Na začátku knihy je mu pouhých deset let. K jeho smůle prožívá dětství právě v době, kdy do Polska, jeho rodné země, vpadnou Němci a začíná druhá světová válka. Život jeho i celé rodiny nabírá zcela jiný směr - z poklidné vesnice se stěhují do Krakova, kde jsou posléze odklizeni spolu s dalšími stejně "postiženými" do ghetta. Nakonec skončí většina členů rodiny v pracovním táboře a život v nelidských podmínkách pro všechny zúčastněné pokračuje. Leon jednoduchým a věcným tónem popisuje neustálý strach o život, krutý hlad, strašné pracovní podmínky, špínu a přelidněnost baráků.... Při takovém čtení mrazí. 

Naštěstí Leonův tatínek ještě v Krakově pracoval v továrně jistého Schindlera, díky kterému se nakonec Leonova rodina dokáže ze sevření nacistického tábora uniknout. Ani nyní ale ještě není všemu utrpení konec. Přesto však Leon nedokáže dostatečně vyjádřit svou vděčnost muži, jenž riskoval vlastní život, aby zachránil životy jiných - podle všeobecných měřítek bezcenných lidí. 

Konec příběhu už Leon vypráví jako dospělý muž. Dozvídáme se, jak se dokázal vyrovnat s prožitými hrůzami, a co dělal po svém zachránění z tábora. Vyprávění doplňují fotografie jak z Leonova dětství a pobytu v táboře, tak i z jeho dospělého života. 

Knížka má necelých 250 stran a navzdory hrůznému čtení jsem ji přečetla během dvou dnů. Myslím, že tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo není spokojený se svým životem a stěžuje si, že se nemá dobře. Určitě by si pak uvědomil, že může být mnohem hůř. 

The Grinch Book Tag

Krásný páteční večer,

knižním blogovým světem se teď vesele prohání tento zlomyslný vánoční tag, tak jsem nemohla odolat a udělala ho taky :)

1. Polovina světélek na vánočním stromečku je vyhořelá => Jmenuj knihu/sérii/postavu, která začala dobře, ale pak to s ní šlo z kopce.

Jako první mě napadla Škola noci. Prvních asi 5 dílů se mi opravdu líbilo, příběh byl napínavý a měl spád, ale čím víc dílů, tím víc to jde z kopce. Myslím, že tak poslední tři už jsem ani nečetla, už mě to nebaví. 

2. Otravná prateta Sally, která tě nenechá o samotě => Jmenuj knihu, která se ti nelíbila, ale kterou očividně všichni ostatní milují, takže nikdy nezmizí.

Tady bych asi řekla Alianci, i když to není tak jednoznačné tvrzení, že ji všichni milují. Podle mě je to tak půl na půl - polovina čtenářů ji miluje a polovina zatracuje. Já patřím k té druhé částí, závěr této trilogie mě zklamal, ale pořád a pořád se o této knížce mluví, proto jsem ji sem dala.

3. Tvůj domácí mazlíček neustále převrhává vánoční dekorace => Jmenuj postavu, která neustále něco kazila ostatním (nesmí to být záporák!)

Okamžitě mě napadl Rychlonožka z Rychlých šípů - pořád se mu něco děje, lepí se mu smůla na paty, každá nehoda se stane jemu, a protože jsem podobný smolař, mám ho z celé pětky nejraději :)

zdroj

4. Slyšíš své rodiče dávat dárky pod stromeček a zjišťuješ, že Ježíšek není skutečný => Jmenuj knihu, která ti byla naspoilerována.

Jak jsem tak četla, hodně lidem byla naspoilerována Aliance - stejně jako mně. Ale to mě ani tak nemrzelo jako to, když mi kamarádka naspoilerovala smrt dvou postav v Harrym Potterovi!!!

5. Venku mrzne => Jmenuj postavu, se kterou jsi se zkrátka nemohl ztotožnit.

Většinou nemám problém s postavami, ale s kým mi to tedy vůbec nešlo, byla Julia z Gabrielova Inferna. Ta holka byla prostě úplně mimo! Lezla mi na nervy ještě mnohem víc než Anastasia z 50 odstínů (i když ten příběh mám ráda, tak Anu prostě ne :D).

zdroj

6. V rádiu neustále hrají "All I Want For Christmas is You" od Mariah Carey a díky tomu máš anti-romantické pocity => Jmenuj pár, který jsi nemohl vydržet.

Nevím proč, ale hrozně nesympatický mi byl pár Tris - Čtyřka. V prvním díle se to ještě dalo, ale v dalších dvou se k sobě ti dva vůbec nechovali, jako by spolu chodili. Připadalo mi, že si dělají samé naschvály a že se k sobě prostě nehodí, takže tento pár za mě ne.

7. Vlastníš kousavý svetr z domácí vlny, který jsi před lety dostal k Vánocům, ale nedokážeš se ho zbavit => Jmenuj knihy, které jsou už nějakou dobu v tvé knihovničce, ty nejsi motivován k jejich přečtení, ale stejně nemáš to srdce se jich zbavit.

Vzpomínky na Afriku. Miluji ten film a miluji Meryl Streep, ale knížka už mi leží doma v knihovně několik let a já pořád nejsem schopná si ji přečíst.

8. Babička přejela soba => Jmenuj postavu, ohledně jejíž smrti jsi pořád naštvaný (pozor na případné spoilery!)

Tak to je jasné - nebudu jmenovat postavy, ale řeknu knihy, ve kterých mě to opravdu mrzelo a štvalo, i když k oběma z nich ta smrt prostě patří - Harry Potter a potom ta hezká modrá knížka s černým a bílým srdcem na obálce :))

9. Obchoďáky jsou přeplněné lidmi, kteří nakupují na Vánoce => Jmenuj sérii, která má už příliš knih / pokračuje už moc dlouho.

Upíří deníky. Už to vážně není zábavné. Jak dlouho to ještě bude pokračovat?

zdroj

10. Grinch => Jmenuj hlavní postavu, kterou nesnášíš (opět ne záporák!)

Nenapadla mě žádná postava, kterou bych nemohla vystát, jsem docela snášenlivý čtenář :)

Milý (knižní) Ježíšku!

Milý knižní Ježíšku,

už je nejvyšší čas, abych ti napsala, které knihy bych si letos přála najít pod stromečkem. Při procházení knihkupectví, ve kterém jsem teď skoro každý den, jsem ve svém živlu a nejraději bych si přála všechno. Ale abych nebyla tak neskromná, tohle jsou knížky, které bych chtěla úplně nejvíc ze všeho:

LISA JACKSON - VŠECHNO MI ŘEKNI

Lisa je jedna z mých nejoblíbenějších spisovatelek a každou její novinku vyhlížím s největší nedočkavostí. Její thrillery jsou prostě skvělé, vždycky si chci šetřit stránky, aby mi vydrželo čtení co nejdéle, ale nedá se to a každou knížku přelouskám během dvou dnů.

zdroj

JEFFERY DEAVER - SBĚRATEL KŮŽÍ

Nejnovější přírůstek do série s Lincolnem Rhymem prostě musím mít! Lincoln a Amélie jsou jednou z mých nejoblíbenějších knižních dvojic. On - geniální nevrlý kvadruplegický vyšetřovatel, ona - jeho oči, uši, ruce a nohy, a proti nim nelítostný vrah...

zdroj

RICHELLE MEAD - VĚK X 2: NESMRTELNÁ KORUNA

První díl nové sci-fi série od Richelle se mi hodně líbil, a proto bych si ráda přečetla i pokračování. Je to něco úplně jiného než Vampýrská akademie, Pokrevní pouta nebo Sukuba, ale Richelle je skvělá i v tomto žánru.

dominoknihy.cz

KERI SMITH - DESTRUKČNÍ DENÍK

Ano, i já jsem propadla tomuto fenoménu a moc ráda bych měla svou vlastní "ničicí" knihu :)

zdroj

NIGEL GOODALL - BENEDICT CUMBERBATCH

Biografie toho nejlepšího Sherlocka - co víc dodat? Nejdřív se mi Benedict vůbec nelíbil a přišel mi absolutně nepřitažlivý, ale po zhlédnutí prvního dílu Sherlocka jsem úplně změnila názor a zamilovala se do něj :)

neoluxor.cz

JAMES DASHNER - LABYRINT: ÚTĚK a SPÁLENIŠTĚ: ZKOUŠKA

O těchto knížkách se pořád všude mluví a píše a já je ještě nečetla, tak jsem je taky přihodila na seznam. Dystopie mám hodně ráda a tahle má většinou dobré recenze i hodnocení, takže bych si taky konečně ráda udělala vlastní názor.

zdroj

zdroj

Přála bych si ještě spoustu a spoustu dalších knížek (třeba Manželovo tajemství, Obuvníkova žena, Vypravěčka, Nejtemnější hodina, Případ Amelia, Královna Tearlingu...), ale to už bych byla moc nenasytná a nakonec by mi Ježíšek nepřinesl nic :P

A jaké knížky si přejete k Vánocům vy?

Přečteno za LISTOPAD

Moji milí čtenáři,

trochu se zpožděním jsem sepsala další Přečteno, tentokrát už za listopad. Původně jsem myslela, že bude listopad na knížky hodně chudý, ale nakonec to nebylo tak zlé. Zvládla jsem následující:

1. Emma Hart - Hrej tajně: Tato knížka mě moc nenadchla, více si můžete přečíst v recenzi.

2. Gordon Reece - Myši: Tohle byl naopak skvělý thriller, který jsem zvládla s přestávkou na spaní během pár hodin. Více tady.

3. John Saul - Nemilovaní: Výborný horor doporučený Rodaw. Dočetla jsem ho večer, když jsem byla sama doma, a pořád jsem pak slyšela kroky v obýváku, příště nečtu horory těsně před spaním!

4. Emmy Laybourne - Monument 14: První díl dystopie o několika dětech a teenagerech uvězněných v obchodním domě, určitě si přečtu i další díly. 

DIY: Věneček na dveře

Ahojte,

dnes mám pro vás návod na jednoduchý a krásný vánoční věneček, který si můžete pověsit třeba na dveře nebo kamkoliv jinam.
Budete potřebovat:

- polystyrenový korpus na věnec (velikost zvolte podle sebe)

- balení vatových odličovacích tamponů (množství podle velikosti korpusu)

- obyčejné špendlíky

- ozdoby podle vlastního vkusu

Postup je snadný - nejdříve si nachystejte vatové tampony podle potřeby. Tampon přeložte napůl a pak ještě jednou napůl, takže vznikne jakoby růžička, kterou propíchněte špendlíkem. A pak už jednotlivé růžičky zapíchejte po obvodu věnce, abyste zakryli korpus. Nakonec věneček ozdobte tak, jak se vám líbí. Já jsem zvolila kombinaci bílé a zlaté, která vypadá moc hezky. 

S láskou, B.

Název: Poslední dopis od tvé lásky

Autorka: Jojo Moyes

Název originálu: The Last Letter from Your Lover

Rok vydání originálu: 2010

Rok vydání v ČR: 2013

Formát: 472 stran, vázaná s přebalem

Žánr: romantický, román pro ženy

Nakladatelství: Ikar

Překlad: Lucie Mikolajková


Mimořádně silný příběh vášně, nevěry a ztráty z pera respektované britské autorky Jojo Moyesové, který získal v roce 2011 prestižní ocenění The Romantic Novel of the Year Award. 
Novinářka Elllie při pátrání v archivu narazí na půlstoletí starý dopis, v němž neznámý muž žádá svoji milenku, aby opustila manžela. Elllie příběh, skrývající se za dopisem, okamžitě zaujme – i ona sama má poměr se ženatým mužem. 
Rok 1960. Jennifer Stirlingová leží v nemocnici po vážné autonehodě a na nic si nepamatuje – na manžela, na své kamarády, ani na to, jaká byla ona sama. Když se však vrátí z nemocnice domů a najde tajný dopis, pomalu se začíná rozpomínat na milence, kvůli kterému byla kdysi ochotná riskovat úplně všechno.

Poslední dopis od tvé lásky mě na první pohled zaujal svou něžnou a romantickou obálkou. Říkala jsem si, že knížka s takovou krásnou obálkou musí ukrývat krásný příběh, a nemýlila jsem se. V knize se prolínají dva příběhy - jeden ze současnosti, s hlavní hrdinkou novinářkou Ellií, a druhý z doby zhruba před 40 lety, jehož hlavní hrdinkou je Jennifer Stirlingová, vdaná žena, jež se osudově zamiluje a rozhodne se opustit svého manžela. 

Každá kapitola je uvedena úryvkem z dopisu, e-mailu nebo SMS na rozloučenou, které autorce zaslali její čtenáři. Jsou zde použity také citace z dopisů slavných spisovatelů, například Ernesta Hemingwaye nebo F.S. Fitzgeralda. Oba příběhy se prolínají bez předchozího upozornění, takže jsem někdy měla pocit, že se v ději trochu ztrácím, protože jako čtenáři vlastně sledujeme tři roviny příběhu. 

Ellie je novinářka, která má za úkol napsat do pamětního čísla novin, ve kterých pracuje, článek srovnávající dobu dnes a dobu před 40 lety. Při pátrání v archivu Ellie narazí na dopis, který ji okamžitě zaujme svou procítěností, vášní a osudovostí. Rozhodne se, že vypátrá jeho pisatele, a tím se rozjíždí kolotoč neuvěřitelného příběhu zdánlivě dávno skončené lásky. Zároveň sledujeme také Elliin vlastní příběh, který náhodou obsahuje jisté analogie k jejímu novinovému článku.

Příběh, který dá Ellie dohromady na základě dopisů, je příběh Jennifer Stirlingové, ženy, která se stala obětí vážné autonehody a během rekonvalescence si jen těžko dává zpět dohromady útržky svého předchozího života. Její osud je prodchnutý a ovlivněný láskou, utrpením, neštěstím i konvencemi její doby. S Jennifer prožíváme její dokonalý život, oblékáme si s ní krásné šaty, nosíme drahé šperky, jsme vždy pečlivě upravené, žijeme ve velkém krásném domě, máme bohatého manžela a dovolené trávíme na Francouzské Riviéře. Která žena by nechtěla takový život? Nebo je to jen život ve zlaté kleci?

Jojo Moysová úchvatně propojila osudy dvou žen, které dělí celá jedna generace, a přece se sobě v mnoha věcech tolik podobají. Její styl psaní je živý, citlivý a nemůžete jinak, než otáčet stránku za stránkou, abyste zjistily, jak nakonec dopadly osudy Ellie i Jennifer. Přestože knížka obsahuje i pár hluchých míst, která jsou trochu zdlouhavá, rozhodně stojí za přečtení. Kromě romantické osy příběhu přináší i pár námětů na zamyšlení a možná i poučení, že láska hory přenáší, ale nelze jít za každou cenu přes mrtvoly. 

Anotace a informace o knize jsou přejaty z www.databazeknih.cz, obálka z bux.cz.

Deset znaků knihomola

1. Knihomol nikdy neprojde kolem knihkupectví, aniž by nevešel dovnitř. 

2. I když si tam nic nekoupí, musí knížky alespoň "očichat." 

3. Knihomol nesnáší, pokud na něho mluvíte během čtení. 

4. Knihomol použije jako záložku cokoliv, co je zrovna po ruce.

5. Knihomol se nikdy nerozčiluje, pokud musí čekat na autobus, u doktora a podobně - má s sebou přece knížku.

6. Z knihovny knihomol vždycky táhne obrovskou hromadu knížek, kterou nemůže ani unést.

7. Pod stromečkem má knihomol radost jedině z hranatých a tvrdých dárků.

8. Knihomol dychtivě sleduje knižní weby, blogy, videa a časopisy, aby mu neunikla žádná novinka.

9. Knihomol má doma vždycky víc knih, než stíhá číst. 

10. Knihomolův život není nikdy nudný, prázdný nebo osamělý :)

zdroj

Film tip: Interstellar

Ahojte,

dnes mám pro vás jeden tip, pokud se chystáte do kina a váháte, na jaký film se vydat. Minulý víkend jsem se vypravila na Interstellar a vůbec své volby nelituju. Na začátek musím zdůraznit, že jsem odpůrce všech sci-fi filmů odehrávajících se ve vesmíru, protože mi prostě přijdou přitažené za vlasy. Ale Interstellar byl úplně jiný šálek čaje, který mě naprosto dostal a ohromil. Po celých 169 minut filmu jsem seděla jako přibitá a zírala na plátno s otevřenou pusou, protože to zkrátka byla jízda. 

zdroj

Příběh se částečně odehrává na Zemi, jejíž čas se chýlí ke konci a lidstvo se řítí do záhuby, a částečně ve vesmíru. A právě vesmírné pasáže patřily k těm nejvíce fascinujícím. Skupina výzkumníků má za úkol najít v jiné galaxii nový prostor pro život lidstva. Do čela expedice se postaví Cooper (Matthew McConaughey), jehož doprovází doktorka Brandová (Anne Hathaway). Tato ústřední dvojice podala dle mého názoru úžasné výkony, věřila jsem jim každé slovo, gesto i výraz tváře. Ale i ostatní se svých rolí zhostili dokonale, vyzvednout musím Mackenzie Foy, která si zahrála Cooperovu dceru Murphy, Jessicu Chastain (Murphyina dospělá verze), Matta Damona, zfanatizovaného kapitána druhé vesmírné lodi, Michaela Cainea i všech ostatních. 

zdroj

Režisér Christopher Nolan natočil úžasný film s dráždivým námětem, protože si celou dobu budete říkat - a co kdyby to opravdu bylo možné? Co když se Země řítí do záhuby a co když někde jinde ve vesmíru existuje místo, kde můžeme přežít? Nádherná hudba Hanse Zimmera zážitek z filmu ještě umocňuje.

zdroj

Interstellar vás emočně vyždíme, budete se smát, budete si nervozitou kousat nehty, budete nadskakovat na sedadle, budete plakat. A závěrečná scéna vás odrovná. Je to fascinující podívaná, která zaujme (téměř) každého - já jsem toho důkazem. 

Interstellar

Sci-fi/ Dobrodružný/ Mysteriózní

USA/ Velká Británie, 2014, 169 minut

Hrají:  Matthew McConaughey, Anne Hathaway, Wes Bentley, Jessica Chastain, Matt Damon,Mackenzie Foy, Michael Caine, Casey Affleck, John Lithgow, Ellen Burstyn, Elyes Gabel, Topher Grace, Leah Cairns, David Oyelowo, Bill Irwin, William Devane, Liam Dickinson, David Gyasi,Timothée Chalamet, Collette Wolfe

Hodnocení podle csfd.cz: 87 % 

Trailer:

Kateřina Petrusová - Pekáč buchet

O čem to je?

ONA

Redaktorka ženského časopisu, expertka na vaření. Miluje nové recepty, oprašuje staré po babičkách, dobrého jídla se nikdy nepřejí a je pro ni středobodem vesmíru. Sama o sobě říká, že je gastrosexuálka. Sport je pro ni nutné zlo, aby nenakynula jako její milované tvarohové buchty. Jmenuje se Klára.

ON

Adrenalinový sportovec. V létě leze po horách, v zimě po zamrzlých vodopádech. Sport je součástí jeho života a nedokáže bez něj existovat. Jeho břišní, zádové, hýžďové, no prostě všechny svaly, podle toho patřičně vypadají. Pekáč buchet může spořádat na posezení a nebude to na něm vůbec vidět. Jmenuje se Matouš.

Je vůbec možné, aby dva takto rozdílné světy fungovaly společně? Stačilo jediné včelí bodnutí a následná prudká alergická reakce, a bylo to. Náhoda je spojila dohromady, a tak na nich můžeme otestovat hned dvě lidová moudra: že láska prochází žaludkem, a že láska hory přenáší.

Jak se mi knížka líbila?

Přečíst si novou knížky od Kateřiny Petrusové pro mě bylo milou nutností, protože její styl psaní zbožňuju. Člověk se u jejích knížek skvěle odreaguje, pobaví i rozněžní. A nejinak tomu bylo i u Pekáče buchet. 

První, co mě na knížce zaujalo, byla vtipná a svěží obálka, která okamžitě láká ke čtení. Hlavní hrdinka Klára byla stejně sympatická jako všechny ostatní Katčiny hrdinky - a vlastně možná i o něco víc, protože byla naprosto obyčejná, lidská, chybující a nedokonalá. Nechyběl jí humor a sarkasmus, ale naopak přebývaly špíčky, což bylo v celém příběhu velmi vtipně podáno. Klářiny návštěvy posilovny byly prostě dokonalé. 

Matouš, adrenalinový sportovec, se kterým Klára dělá rozhovor do časopisu, v němž pracuje jako kulinářská redaktorka, byl z úplně jiného těsta. Neustále v pohybu, namakaný, akční a hlavně Kláře absolutně nesympatický. Takové mladé ucho, a bude si na ni dovolovat! 

Jenže jak to tak bývá, cesty osudu jsou nevyzpytatelné, a Klára brzy zjišťuje, že to s tou averzí vůči "Kopřivovi" nebude tak žhavé. 

Z celé knížky dýchá pohodová atmosféra, protože hlavní hrdinové a nejen ti, ale i Klářiny kolegyně a Matoušovi kamarádi, srší téměř neustále vtipem. Opět nechybí romantika, láska, ale ani trocha napětí a nervů. Navíc začátek každé kapitoly uvádí jeden recept, a vím určitě, že některé z nich zaručeně vyzkouším, protože se mi jen při jejich čtení sbíhaly sliny. 

Pekáč buchet je taková chuťovka na jeden večer, ale tak dobrá a šťavnatá, že po jejím přečtení budete mít chuť na další pokračování Klářina a Matoušova příběhu. 

Informace

Rok vydání: 2014

Formát: 159 stran, vázaná

Vydal: Fragment

zdroj