Podzim s Harry Potterem

A je to tady zase. Deštivé, smutné počasí, zima, vítr, sychravo. Ideální počasí na to, zavřít se doma, zachumlat se do teplé deky, uvařit si dobrý čaj nebo kávu, zapálit svíčku a vzít si nějakou skvělou knížku, začíst se a ponořit do úplně jiného světa. Já jsem si pro letošní podzim vybrala Harryho Pottera. 

zdroj

Harry Potter je moje naprostá srdcovka a určitě to není poprvé ani naposledy, kdy o něm ode mně uslyšíte. Provázel mě po celé mé dětství, dá se říct, že jsem vyrůstala zároveň s ním, protože jsem byla v nějaké sedmé třídě, když u nás začaly vycházet jednotlivé díly. Ještě teď si vybavuju ty dlouhé debaty s kamarádkama o tom a onom díle, čekání na nový film nebo knihu a to napětí, jaké to bude, co zase Harryho potká... Jo jo, to byly zlaté časy :) 

Od těch 11 let jsem Harryho přečetla bezpočtukrát. Každý rok, vždycky o letních prázdninách, jsem sjížděla všechny díly znovu a znovu. Však podle toho ty chudinky knížky už vypadají. Proto mě velmi potěšila zpráva o novém, nádherně ilustrovaném vydání, které se chystá na letošní říjen. Vážně uvažuji o tom, že si všechny díly postupně pořídím, protože takový skvost by takovému potterofilovi jako jsem já rozhodně neměl v knihovničce chybět. Stejně tak mě láká i pořízení Bestiáře Harryho Pottera. Jen mě tíží otázka, kde na to všechno brát peníze :P 

Ilustrace z nového vydání

Ukázka z Bestiáře - vypadá to skvostně!

Ale abych se vrátila k původnímu záměru tohoto článku. Letošní letní re-reading HP jsem kvůli učení nestihla, proto jsem se rozhodla dát si ho právě teď. Včera jsem začala prvním dílem a dnes už je po něm. Takže teď články o Harrym očekávejte z mé strany častěji, protože jakmile dočtu všechny díly, zamýšlím i filmový maraton. 

Zatím se mějte krásně, užívejte si podzim a čtěte!

Recenze: Kroky v temnotě

* Michelle Paver
* Kroky v temnotě (Dark Matter)
* 240 stran, hardback s přebalem
* Knižní klub, 2012

Anotace:
Píše se rok 1937. Nad Londýnem zahaleným v mlze se sbírají mraky. Osmadvacetiletý Jack je chudý, osamělý a příliš zoufalý, než aby dokázal změnit svůj život. A tak když se mu naskytne šance stát se radistou na arktické expedici, skočí po ní. Na lodi vládne vzrušení a nedočkavost, když opouští Norsko: pět mužů a pět psů cestuje napříč Barentsovým mořem za svitu půlnočního slunce. Konečně doplují k zapadlému, neobydlenému zálivu, kde mají strávit celý příští rok. Gruhuken.
Jenže arktické léto je krátké. Když se noc vrací, aby se znovu chopila vlády nad zemí, Jack pociťuje zvláštní neklid. Jeho druhové jsou postupně, jeden po druhém, nuceni odejít. I on se musí rozhodnout. Zůstat, nebo jít. Brzy spatří poslední paprsky slunce a pak na celé měsíce pohltí tábor polární noc. Brzy dosáhne bodu, z nějž už není návratu - to když moře zamrzne a znemožní mu útěk. A Gruhuken není tak neobydlený. Jack není sám. Něco se potuluje temnotou. 

Na knížku Kroky v temnotě jsem poprvé narazila ve videu od Rodaw, kde mě ihned zaujala. A když jsem ji pak objevila v Levných knihách za neuvěřitelnou cenu, nebylo nad čím uvažovat a putovala se mnou domů. 

Tato útlá knížka s lákavou anotací se čte téměř sama. Díky napínavému příběhu a nízkému počtu stran ji určitě přelouskáte za den nebo dva jako já. Ačkoliv obálka slibuje hrůzostrašný příběh, čemuž také dostojí, čekala jsem přece jenom víc horor. Zde se jedná spíše o psychologický rozbor hlavní postavy Jacka. Osamělý, chudý a nešťastný mladý muž se stává radistou v expedici na Špicberky, kam se kromě něj vydává ještě několik dalších mužů a psů. Avšak shodou nešťastných okolností se na místo určení dostanou jen tři z nich: Jack, Algie a Gus. A také smečka huskyů, kteří jim mají dělat společnost. Autorka si výborně pohrála s charaktery jednotlivých postav, každý má své nezaměnitelné rysy, které si na něm oblíbíte nebo je naopak nesnášíte. 

Hlavním vypravěčem je Jack, který příběh celé expedice čtenáři podává převážně formou svých deníkových záznamů. Velkou roli v této knize hraje atmosféra - všude kolem nekonečná pustá planina severu, ledové moře, začínající polární noc s nikdy nekončící tmou. Už to samo o sobě by stačilo k pořádné depresi, ale je zde ještě něco jiného - povídačky, které si mezi sebou šeptají námořníci, kteří Jacka a jeho přátele přivezli. Kdysi se tady stalo něco temného a strašlivého a toto místo na to ještě nezapomnělo... 

Členové expedice se na opuštěném ostrově jakž takž zabydlí, když je potká další neštěstí - Gus musí bezodkladně do nemocnice a Algie ho doprovází. Jack zůstane na ostrově zdánlivě sám pouze se smečkou psů, které zpočátku nesnáší, ale postupem času se jeho vztah k nim zlepší. Jack se věnuje svým každodenním povinnostem - totiž sledování a zaznamenávání počasí. Bohužel velmi brzy ho začnou pronásledovat podivné noční můry a nejen ty... Jack slyší čvachtavé kroky a nejednou zahlédne také podivnou postavu s nahrbenými rameny... Pomalu začíná bláznit a nemůže se dočkat návratu Algieho a Guse. Ten je však zatím v nedohlednu. Vše spěje k hrozivému konci... 

Kroky v temnotě považuji za velmi povedený psychologický horor. Tuto knihu jsem měla přečtenou velmi rychle, protože jsem byla hrozně zvědavá, jak to všechno dopadne. Jackovo vyprávění je napínavé, čtivé a velmi zneklidňující. Když na ostrově osaměl, téměř jsem se cítila stejně jako on, téměř jako bych taky vnímala, jaké to je být sám, obklopen pouze mrazem a nekonečnou tmou a pustinou. Knížce bych vytkla pouze závěr, který byl trochu uspěchaný a určitě by šel rozvinout. Na konci nás čeká ještě jedno překvapivé odhalení, které jsem asi od poloviny knihy tušila, takže jsem měla radost, že jsem se trefila. Pokud máte rádi hrůzostrašné příběhy, určitě si Kroky v temnotě přečtěte. A jestliže se rádi bojíte, je to ideální čtení na dlouhé zimní večery či noci o samotě :)

Zdroj obrázku: bux.cz
Zdroj anotace: databazeknih.cz

Info + TBR na září

Ahojte, 

slavnostně oznamuji, že jsem konečně zpět! Jak už jsem psala na facebooku, státnice mám úspěšně za sebou a včera se ze mě stala slečna magistra :) Jsem šťastná, že už je to za mnou, byly to pořádné nervy a hodiny a hodiny učení, ale vyplatilo se, a já se můžu konečně naplno vrátit k tomu, co miluji nejvíc - a tím je ČTENÍ a vše s ním spojené. Za poslední měsíc jsem toho přečetla úplné minimum, i když nějaké ty chvilky jsem si ukradla. Ale na mě to bylo neuvěřitelně málo a strašně moc mi ty večery s knihou a vůbec celý ten knižní svět - blogy, videa - chyběly. Takže teď budu vše dohánět, jak je to půjde :) 

A co jsem si naplánovala, že přečtu v září? V první řadě se chystám na dočtení celé série Květy z půdy od Virginie C. Andrews. Zatím mám za sebou první dva díly, tudíž mě čekají ještě Vykoupení ohněm, Setba minulosti a Zahrada stínů. Protože je tato série úžasná a neuvěřitelně chytlavá a čtivá, počítám, že je budu mít brzy za sebou. Z tohoto důvodu mám nachystaného ještě Mořeplavce od Diany Gabaldon, kterého jsem chtěla přečíst už v létě, ale bohužel jsem to nestihla. A protože ji mám doma už od narozenin (od března!), musím to co nejrychleji napravit a pustit se do ní. 

A co se chystáte číst v září vy?