Recenze: Údolí úžasu

* Amy Tan 
* Údolí úžasu (The Valley of Amazement)
* 672 stran, hardback s přebalem
* 2015, Motto

Anotace:
Působivý epický příběh dvou generací žen na pozadí měnící se Šanghaje přelomu 19. a 20. století. Violet vyrůstá v prvotřídním šanghajském domě kurtizán jako rozmazlovaná dcera americké madam Lulu Mimi. Bezstarostné Violetino dětství však rázem končí v okamžiku, kdy se její matka nechá obelstít jedním ze svých milenců, pohledným Fairweatherem, a odpluje do San Franciska v domnění, že Violet je na palubě také. Ta je ve skutečnosti unesena a prodána do nevěstince nevalné pověsti jako splátka za Fairweatherovy dluhy z hazardu. V nevěstinci se jí ujme bývalá kurtizána z domu její matky, která ji zasvětí do všeho, co musí ovládat, pokud nechce skončit na ulici. Violet se stává uznávanou kurtizánou a potkává své dva osudové muže – Fanga, zvaného Oddaný a Edwarda, který ji odvede z nevěstince a ožení se s ní, a kterému porodí dceru. Když už se zdá, že na Violet čeká klidný a láskyplný život, osud opět zasáhne...

Na Údolí úžasu jsem se těšila docela dlouho, už od doby, kdy tato kniha vyšla, protože mě zajala jak krásná něžná obálka, tak i anotace. Bohužel tento tlustý román tak úplně nenaplnil má očekávání. Příběh byl zajímavý, oceňuji na něm především neotřelé prostředí, v němž se děj odehrává, ale právě dej byl i kamenem úrazu. Byl totiž neskutečně rozvláčný, místy mě vyprávění téměř nudilo a musela jsem se nutit číst dál. 

Hlavní hrdinka je Violet neboli Fialka, dcera majitelky luxusního domu kurtizán a později také kurtizána. Violet pro mě byla rozporuplnou postavou - na jednu stranu jsem ji obdivovala, že se nenechala osudem srazit na kolena, protože si toho pro ni nachystal dost nehezkého, ale na druhou stranu mi byla hodně protivná svým pofňukáváním a vztahem k matce. Další výraznou postavou zde byla Kouzelná Tykev, bývala kurtizána, která se Violet ujala po matčině odjezdu. Tu jsem si naopak hned oblíbila, byla asi nejsympatičtější postavou této knihy. Přesně naopak tomu bylo u Fanga, Violetina osudového milence. Ten mi taky moc nesedl. Stručně shrnuto - postavy v této knize jsou skoro všechny nemastné neslané a poněkud nesympatické až na některé světlé výjimky. 

Děj byl velmi rozvláčný a překypoval dlouhými popisy. Samozřejmě bylo zajímavé číst, jak to v takovém domě kurtizán chodilo a co všechny kurtizány musely umět a vědět, aby upoutaly pozornost nějakého muže, ale místy už toho bylo až moc. Kniha obsahovala několik pasáží, od kterých jsem se nemohla odtrhnout, bohužel víc bylo těch zdlouhavých. Dá se říct, že téměř polovinu knihy jsem se nudila, až po Violetině odchodu z domu kurtizán a sňatku s Edwardem se začalo něco dít. I když i potom to bylo jako na houpačce - chvilku akce, chvilku nuda. 

Údolí úžasu jsem četla dost dlouho, pořád jsem se těmi více než 600 stranami nemohla prokousat a musím se přiznat, že jsem to už i chtěla vzdát. Ale nerada nechávám nedočtené knihy, tak jsem to nakonec zvládla a musím říct, že závěr se mi docela líbil. Není to rozhodně špatná kniha, ale mně tak úplně nesedla. Asi jsem čekala něco trochu jiného nebo možná jsem ji nečetla v tu správnou dobu. Nelituji, že jsem si ji přečetla, ale znovu už bych se do ní nepustila. Možná bude více bavit starší generaci, protože hodně probírá komplikovaný vztah matky s dcerou, který se v téměř stejné podobě opakuje ve dvou generacích. 

Vánoční wishlist aneb dopis Ježíškovi

Ahojte,

za nějaké 3 týdny tady máme Vánoce a tak je nejvyšší čas začít přemýšlet na dárky - nejen nad těmi, které chceme darovat, ale i nad těmi, které chceme dostat. Já si samozřejmě jako každý rok přeju hlavně knížky, a že jsem se letos opravdu rozšoupla! Je mi jasné, že všechny mi Ježíšek nenadělí, ale aspoň má z čeho vybírat :)

Dívka ve vlaku (Paula Hawkins)

Ano, i já jsem podlehla té obří reklamě a chci si Dívku ve vlaku přečíst a udělat si na ni vlastní názor. Jsem zvědavá, jestli za ten humbuk stojí nebo ne. 

Bestiář Harryho Pottera (Jody Revenson)

Pro mě jakožto pro milovníka Harryho absolutní nutnost. A pokud mi Bestiář nepřinese Ježíšek, nadělím si ho po Vánocích sama :) Listuju si v něm pokaždé, když jsem v knihkupectví a myslím, že vážně stojí za to, mít ho v knihovničce. 

Harry Potter a Kámen mudrců - ilustrované vydání (J. K. Rowling)

K tomu snad ani není co dodat :)

antistresové omalovánky

Další velký hit letošního roku. Já jsem navíc docela hračička a tyhle věci mě baví, takže není co řešit. Úplně nejradši ze všeho bych dostala Mudlovské omalovánky :D

Vidořád (Samantha Shannon)

Druhý díl Kostičasu, pro mě další nezbytnost do knihovny. 

Hell Boys (M. T. Majar)

Doma už mám první díl Hot Boys, kterýse mi hodně líbil, tak si chci doplnit rest a přečíst si i volné pokračování.

Rychlovky a chuťovky Břicháče Toma (Tomáš Kosačík)

Zdravé a chutné recepty, kterých není nikdy dost, určitě jako inspirace a obměna jídelníčku nezaškodí. První díl Břicháče se mi líbil, takže proč to nezkusit. 

Labyrint 3 - Vražedná léčba (James Dashner)

Opět doplnění série. I když recenze byly většinou negativní, nemám ráda nedočtené a nedokoupené série. 

Pekařova dcera (Sarah McCoy)

Příběh z války, což je téma, které mě v knihách nikdy neomrzí, s dobrým hodnocením a krásnou obálkou. 

Kabinet milostných dopisů (Alyson Richman)

Podobná tématika jako v předchozím případě, taky s nádhernou obálkou :)

Krycí jméno Verity (Elizabeth Wein)

A válka do třetice všeho dobrého, tentokrát ovšem určeno pro mladší čtenáře, o to víc jsem na tuto knížku zvědavá. 

Jezerní hřbitov (Paul Cleave)

To bych snad ani nebyla já, kdybych si nepřála i nějaký thriller. Příběh bývalého policisty Theodora Tatea by mohl podle anotace být dost zajímavý. 

Rudá královna (Victoria Aveyard)

A na závěr něco ze žánru dystopie, už chvilku jsem žádnou pořádnou nečetla a docela bych se i do nějaké zase pustila. A Rudá královna je víc než lákavá. 

A jaké knížky si letos přejete vy?

Můj historicky první unboxing

Krásnou sobotu všem,

konečně jsem po pracovním týdnu měla čas zajít si na poštu vyzvednou dva balíčky, které tam na mě čekaly. Asi před měsícem jsem dělala velký pořádek v knihovně a vyřadila jsem některé knížky. A při té příležitosti jsem se zhlédla v bazaru knih na Databázi knih. Takže tam nejen prodávám, ale i nakupuji. A co mi dnes přišlo za nové přírůstky?

Jako první jsem koupila Deníček moderního fotra (teda jeho první díl) od Dominika Landsmana. Můj původní záměr byl darovat ho těhotné kamarádce, aby se při tom čekání na malouše trochu pobavila, ale pak jsem do knížky nahlídla a... asi si ji nechám, případně poputuje dál k mamce :) Knížka přišla takto krásně vánočně zabalená, bylo mi líto ji vůbec vybalovat, ale byla jsem zvědavá na styl, kterým je psaná, takže ji bohužel budu muset balit znovu :D

A jako druhá knížka na mě čekal Mnich, který prodal své ferarri od Robina S. Sharmy. Tohle si chci už dlouho přečíst a za tu bezkonkurenční cenu bych prohloupila, kdybych ji nebrala :)

Tady si dovolím ještě přidat odkaz na můj bazar knih, třeba si něco vyberete: http://www.databazeknih.cz/muj-bazar/monule13-32264

Recenze: Čas odejít

* Jodi Picoult 
* Čas odejít (Leaving Time)
* 456 stran, vázaná s přebalem
* Ikar, 2015

Anotace:
Jenna se nikdy nevzdala naděje, že jednou najde svoji mámu Alici. Ta totiž zmizela, když její kolegyni v rezervaci udupal slon. Anebo to bylo celé jinak? 
Alice studovala chování slonů v Africe, když však poznala Jennina otce, vrátila se s ním do Ameriky, kde společně vedli sloní rezervaci. A jednoho dne, když zemřela za záhadných okolností jejich kolegyně, Alice zmizela. Jenna byla tehdy ještě maličká, přesto celé ty roky touží matku najít. Nevěří totiž, že by ji jenom tak opustila. Jde za vědmou, najme si soukromého detektiva, zkouší cokoliv, jen aby celé záhadě přišla na kloub. Někdy se však i zdánlivě jasné odpovědi mohou docela zamotat a svět nemusí být takový, jaký se zdá.

Moje první setkání s Jodi Picoult dopadlo víc než výborně. Už dlouho jsem si říkala, že si od ní chci konečně něco přečíst a náhoda tomu chtěla, že tou první knihou byl právě Čas odejít. Anotace mě nalákala, stejně jako krásná obálka, která na první pohled evokuje západ slunce v africkém safari. 

Příběh je vyprávěn z pohledu čtyř osob. První z nich je Jenna, která se snaží najít svou deset let ztracenou matku - nevěří totiž, že by ji jen tak bez rozloučení či vysvětlení opustila. Pokud ovšem není mrtvá... Další je Serenity - kdysi slavná vědma, která dokázala komunikovat s duchy. Jenně pomáhá také Virgil, bývalý detektiv, v současné době alkoholu holdující soukromé očko. A posledním vypravěčem je Alice, Jennina matka, prostřednictvím jejíchž vzpomínek rekonstruujeme celý příběh. Nejdřív jsem si na střídání postav nemohla zvyknout, bavily mě jen částí vyprávěné Jennou a Alicí, ale postupem času jsem hltala úplně všechno, protože každý kdo mluví, má co říct, a jeho část je podstatná a v příběhu nenahraditelná. Vyprávění jednotlivých postav jsou taky odlišeny jiným druhem písma, což zpočátku může působit rušivě, ale poté jsem to ocenila jako přehledné. 

Celý děj knihy se točí kolem vztahu matky a dcery. Může matka opustit bez rozloučení svoje dítě a potom žít v klidu dál někde jinde? Nebo ji k tomu donutí okolnosti, případně něco mnohem horšího? Před čtenářem se rozvíjí hluboký příběh plný emocí, lásky, viny, a také plný slonů. Pro milovníky zvířat budou tyto části třešničkou na dortu, ale myslím, že chytnou za srdce úplně každého. Pro mě byly pasáže popisující utrpení a truchlení slonů nejvíce dojemnými částmi knihy. Všechny byly založeny na skutečných událostech, jak autorka podotýká v poděkování a doslovu. 

Nemalou roli hraje také svět duchů a komunikace s nimi. Kniha mi dala úplně jiný náhled na tuto problematiku. Dřív jsem byla nevěřící Tomáš, ale co když...? Stejně jako si myslíte, že celou dobu tušíte, co se Alici a Jenně stalo, tak si myslíte, že víte, jak svět duchů funguje. Závěr knihy vás ale vyvede z omylu a naprosto všechny vaše teorie převrátí vzhůru nohama. Na konci nastane obrat o sto osmdesát stupňů a bude to jízda. Poslední několik stran jsem hltala doslova s otevřenou pusou. Bylo to prostě famózní a tuto knihu můžu od srdce doporučit všem věkovým kategoriím - převážně tedy ženským. Pokud hledáte vhodný dárek pod stromeček pro maminku, babičku, sestru, tetu nebo kamarádku, myslím, že ani u jedné z nich tímto silným příběhem nešlápnete vedle. Jodi Picoult přesně ví, co dělá, a nesmírně se těším, až otevřu některou další její knihu. 

Teaser Tuesdays #10

Úterní meme, které pořádá Should Be Reading. O co jde?

=> Vezměte knihu, kterou momentálně čtete.
=> Otevřete ji na libovolné stránce.
=> Napište dvě teaserové věty bez spoilerů.

=> Sdílejte název knihy a autora. 

Tang mi dával už několik měsíců výstředně cenné dary, včetně prstenu s nefritem vzácného odstínu císařské zeleni a s diamanty. Dovolila jsem mu ještě dvakrát navštívit můj budoár - vždycky jen na čaj a zákusky. (str. 245)

Údolí úžasu, Amy Tan