TBR na únor

Ahojte,

protože únor už je za dveřmi, připravila jsem si hromádku knih, které bych právě v únoru chtěla přečíst. Většinou si čtecí plány nedělám, čtu zkrátka to, na co mám zrovna chuť, ale tentokrát se mi tady nashromáždilo pár knih, které bych si chtěla přečíst co nejdřív.

Jako první tady mám Vidořád od Samanthy Shannon. Do toho už jsem se pustila, ale je mi jasné, že ho za ten poslední zbývající lednový den nepřečtu, proto patří do hromádky na únor. 

Jako další mě čekají první dva díly série Uhtred z Bebbanburgu od Bernarda Cornwella Poslední království a Bledý jezdec. Jsou to momentálně moje jediné dvě výpůjčky z knihovny. Ještě asi nikdy se mi nestalo, že bych měla doma poslední dvě knihy z knihovny! Většinou jich mám spíš víc, než stíhám číst. Každopádně jsem na tyto historické romány dost zvědavá. 

Už dlouho si říkám, že bych chtěla zkusit Barbaru Wood, a jelikož jsem do své knihovničky získala takovým zvláštním způsobem Dům vzpomínek a Volání minulosti, tak mám konečně příležitost začít. 

A úplně na spodku hromádky leží Panství Downton, kniha o mém nejmilovanějším seriálu. Zatím jsem ji jen trochu prolistovala a už teď můžu říct, že je nádherná. Nemůžu se dočkat, až se do ní pustím.

Recenze: Střežená zóna

* Matthew Reilly
* Střežená zóna (The Great Zoo of China)
* 344 stran, hardback s přebalem
* Alpress, 2015

Anotace:
Číňané objevili dračí vejce miliony let ukrytá pod zemí. Tajně začnou budovat hypermoderní dračí ZOO a těsně před otevřením sezvou zahraniční vědce i novináře. Ti mají ohromující úspěch zvěstovat celému světu. Skupinka cizinců však zjistí, že dračí safari není tak bezpečné, jak ho čínská vláda chce prezentovat. Pak se rozpoutá peklo…


Práce v knihkupectví má jednu výhodu. Při přijímání a roznášení zboží po prodejně se mi do ruky dostanou i knížky, kterých bych si jinak ani nevšimla. A třeba v případě Střežené zóny by to byla škoda, protože bych přišla o napínavé a akční čtení, které mě rozhodně nenechalo chladnou. 

Normálně bych po Střežené zóně nesáhla, protože obálka mě na první pohled vůbec nezaujala a určitě mohla vypadat jinak, aby lépe vystihla podstatu příběhu. Ten má rozhodně originální námět. Samozřejmě mnoha lidem může připomínat Jurský park, ve kterém jsou dinosauři vyměněni za draky, ale já si vůbec nestěžuju, protože se mi celý ten nápad a myšlenka moc líbí. Draky mám ráda a bylo fajn přečíst si o nich i v jiném žánru než fantasy. 

Téměř celá zápletka už je vyzrazena v anotaci, proto se nebudu k ději moc vyjadřovat. Hlavní hrdinkou je herpetoložka CJ Cameronová, odbornice na krokodýly a velké plazy. Bohužel mi nebyla příliš sympatická, protože byla jen těžko uvěřitelná. V klíčových situacích se chovala naprosto klidně a odvážně, podnikala akční kousky jako elitně vycvičený voják a to mi k ní prostě nesedělo. Celou dobu mě taky strašně iritovalo vyjádření "dívka", přestože hned v úvodu se dozvídáme, že je jí 36 let. Ale budiž, to může být překladem. Horší opravdu byly její dokonalé vlastnosti a klišoidní osobní příběh. S dalšími postavami už jsem takový problém neměla, sedli mi vcelku všichni, ale vysloveného favorita jsem mezi nimi neměla. Snad jen Lucky, tu jsem si oblíbila od prvního okamžiku, kdy se v ději objevila. 

A teď k samotnému příběhu. Je rozdělen do několika kapitol, z nichž každá je uvedená citátem vztahujícím se k dané kapitole, což se mi dost líbilo. Stejně tak různé doprovodné mapky a schémata, které dokreslovaly dané situace a pomohly čtenáři lépe se orientovat v textu a představit si, co měl autor přesně na mysli. I akční a děsivé situace byly výborně popsány, jen mi později přišlo, že už se hodně začaly opakovat a podobat jedna druhé. Násilí a krve bylo v knize tak akorát, odpovídalo to situaci, už jsem četla horší. Autor měl výborně promyšlenou hierarchii a život draků, to skutečně oceňuji, tyto pasáže o jejich životě mě bavily asi nejvíc. 

Když to shrnu, kniha byla akční, napínavá, svižná a dynamická, Pozornost jsem malinko začala ztrácet až ke konci, když už přibylo opakujících se scén. Taky mi trochu vadilo, že hlavní hrdinka vždy jako nějakým zázrakem vyvázla skoro bez zranění. Konec byl sice poněkud klišé, ale docela se mi líbil. Střežená zóna byla moje první kniha od Matthewa Reillyho a určitě ne poslední. Četla jsem názory od jeho pravidelných čtenářů, že tato kniha byla slabší a vymyká se jeho standardu, o to víc jsem zvědavá na ty ostatní. Knížku bych doporučila každému, kdo si chce nenáročně odpočinout, ale přesto nehledá vysloveně vymývárnu mozku. Bonusem této knihy je totiž i několik zajímavých informací o krokodýlech a o tom, jak to v Číně chodí. 

Teaser Tuesdays #12

Úterní meme, které pořádá Should Be Reading. O co jde?

=> Vezměte knihu, kterou momentálně čtete.
=> Otevřete ji na libovolné stránce.
=> Napište dvě teaserové věty bez spoilerů.

=> Sdílejte název knihy a autora. 

Zrovna když jsem k nim došla, Refájka si zřejmě usmyslela, že dá Julianovi lekci. Máchla obuškem a poslal k němu rozzuřeného ducha. (str. 99)

Kostičas, Samantha Shannon 

Moje dojmy z Lídy Baarové

Krásný nedělní večer všem,

doufám, že jste si užili víkend aspoň tak jako já. Včera dopoledne jsme sice v knihkupectví dodělávaly inventuru, ale večer jsem se pak odměnila návštěvou kina. Asi většina z vás zaregistrovala velký boom kolem filmu Lída Baarová, který šel ve čtvrtek do kin. Já jsme se na tento film chystala a těšila už dlouho, takže jsme se včera domluvily s kamarádkama a udělaly jsme si takovou dámskou jízdu, která byla skvělá včetně filmu, coly a popcornu :)

zdroj

Na film jsem šla s tím, že jsem o Lídě Baarové moc nevěděla, pouze to, co jsem pochytila z traileru. Ale s klidným srdcem můžu říct, že mě děj úplně pohltil. Na začátku se setkáme s mladičkou Lídou Baarovou v podání krásné Táni Pauhofové, která právě dostala pozvání na kamerové zkoušky do Berlína, kde získá velkou roli po boku německé filmové star Gustava Frölicha, kterého hraje Gedeon Burkhard (mimochodem můj velký oblíbenec od dob Komisaře Rexe, kterého jsem v dětství hodně žrala :)). Lída a Gustav prožívají velkou lásku, oba jsou na vrcholu své kariéry, ale pak se vztah mezi nimi pokazí, když vstoupí do hry říšský ministr Goebbels, Lídina druhá osudová láska. Goebbelse hraje Karl Markovics, u nás známý jako Stockinger také z Komisaře Rexe. 

V průběhu filmu sledujeme Lídiny vzestupy i pády, její setkání s Hitlerem (Pavel Kříž), obvinění z kolaborace s nacisty, její uvěznění, tvrdé výslechy i nejednu tragédii v rodině. Film je vyprávěn formou rozhovoru se starou Lídou Baarovou, která svůj život dožila v osamění v Salcburku. Mladá studentka s ní dělá rozhovor a Lída prostřednictvím vzpomínek rekapituluje svůj život. 

Pro mě byl film hodně emotivní, některé scény byly dojemné, některé drsné, některé vtipné a z plátna jsem nespustila oči ani na okamžik. I herecké obsazení bylo podle mě výborné, kromě již zmíněných ve filmu účinkují také třeba Simona Stašová, Lenka Vlasáková, Michal Dlouhý, Jiří Mádl a další. Líbily se mi i krásné kostýmy a účesy, úplně jsem se ponořila do té doby. Jediné, co mě malinko mrzelo, bylo, že film nepůsobil úplně autenticky z hlediska řeči. Myslela jsem, že uslyším víc němčiny, ale na druhou stranu je mi jasné, že pro české publikum je schůdnější film nechat (nebo nadabovat) v češtině. Překvapilo mě, že má na Československé filmové databázi film tak nízké hodnocení a nepříliš lichotivé komentáře. Ale já nejsem filmový kritik, jsem laik a běžný divák, a jako taková říkám, že se mi Lída Baarová hodně líbila, bavila jsem se od začátku až do konce, a dostala jsem ještě víc, než jsem očekávala, takže za sebe film s klidným srdcem doporučuji :)

Více informací na: http://www.csfd.cz/film/371258-lida-baarova/prehled/

zdroj

zdroj

zdroj

zdroj

Úlovky z knihovny XVII.

Po dlouhé době tady mám konečně zase článeček s úlovky z knihovny. Před Vánoci jsem do knihovny moc nechodila, protože jsem v tom pracovním zápřahu neměla moc čas číst. Teď ho konečně zase mám, tak jsem neodolala a přinesla si domů docela slušnou hromádku. Sice mám ještě nějaké zásoby od Ježíška, ale kdo by v knihovně odolal? Určitě to velice dobře znáte :) Něco jsem vybrala náhodně a něco cíleně, tak uvidím, jak se mi budou všechny knížky líbit. Četly/i jste některou z nich?

Chtěla jsem něco lehkého a romantického a objevila jsem tam hned dvě knížky, které si chci přečíst už delší dobu, tak jsem si je odnesla. První z nich je Eleanor a Park od Rainbow Rowell a druhou Mé sladké šestnácté století od Rachel Harris. Na obě se celkem těším, očekávám od nich milé počtení a odpočinek od všedního dne. Od Rainbow už jsem četla Fangirl, která se mi hodně líbila, a na Eleanor a Parka jsem četla docela dobré ohlasy. A co se týče druhé knížky, cestování časem mám hodně ráda, tak snad nebudu zklamaná. 

Dále jsem si vzala Řeku osudu od Barbary Erskinové. Barbara je už dlouhá léta jednou z mých nejoblíbenějších spisovatelek, její styl vyprávění a příběhy mi sedí a moc mě baví. Do Řeky jsem se už začetla a myslím, že nebude výjimkou.

Pak jsem si půjčila Střeženou zónu od Matthewa Reillyho , protože mě zaujala už v knihkupectví svou anotací. Tématem je vybudování dračí ZOO, což se ale zřejmě nějak pokazí. Takové knížky můžu, tudíž jsem na ni dost zvědavá. 

A nakonec na doporučení své sousedky jsem si půjčila první dva díly z historické série Uhtred z Bebbanburgu od Bernarda Cornwella - Poslední království a Bledý jezdec. Prý se jí to hodně líbilo, takže se na čtení taky těším. 

Recenze: Zázračný úklid

* Marie Kondo
* Zázračný úklid - Pořádek jednou provždy (The Life-Changing Magic of Tydying)
* 192 stran, hardback
* Knižní klub, 2015

Anotace:
Poznejte originální umění, díky němuž se spolehlivě zbavíte nepořádku a náležitě si uspořádáte věci. Tato přesvědčivá knížka se právem stala ohromným bestsellerem po celém světě a vyšvihla se na první místo žebříčku New York Times. Proměňte svůj domov pomocí autorčiny inspirativní metody v trvale uklizené prostředí: klíčem je vypořádat se s domácností ve správném pořadí, ponechat si jen to, co opravdu milujete, a udělat vše rychle. Změníte tak svůj život – získáte větší sebejistotu, budete úspěšnější a možná i konečně zatočíte s přebytečnými kily. A především načerpáte energii k tomu, abyste žili podle svých představ. 

Knížka Zázračný úklid se objevila v knihkupectvích někdy ke konci roku 2015 a ihned mě zaujala svou anotací i obálkou, která vypadá... no, uklizeně. Protože jsem člověk, který neustále bojuje s přemírou věcí (řekněme si to na rovinu - jsem kramář a je mi líto cokoliv vyhodit :D), byl tento titul něco přesně pro mě. A po přečtení musím říct, že mě knížka v mých očekáváních vůbec nezklamala - ba právě naopak, jsem z ní nadšená. 

Autorkou je Japonka Marie Kondo, která se od útlého věku zabývá uklízením a ukládáním věcí, jak sama popisuje v úvodu. Ten mi přišel trošičku zdlouhavý, v podstatě jako reklama na Mariinu agenturu, která pomáhá lidem naučit se uklízet. Ale pak konečně nastoupily na scénu konkrétní tipy a rady a to už byl úplně jiný level. Marie čtenářům radí, jak s úklidem vůbec začít, co je nejdůležitější a jaký má uklizený dům či byt vliv na kvalitu života. Kniha je rozdělena do několika kapitol, z nichž každá se věnuje jiné podkategorii, ale nejzákladnější poselství knihy je - vyhodit všechny nepotřebné věci. Když tohle dokážeme, zbytek už je v podstatě nesmírně jednoduchý. A opravdu to na mě tak působilo. 

Sama o sobě uklízím nerada. Nevadí mi každotýdenní úklid, jako je vytírání prachu, vysávání atd. Ale jakmile se mám vrhnout na šuplíky a skříně, strašně se mi do toho nechce. Ale po dočtení Zázračného úklidu jsem pocítila - světe, div se - chuť hned se do toho pustit! A taky jsem to udělala. Podle metody KonMari (jak Marie svou metodu pojmenovala) jsem se pustila nejdříve do třídění oblečení, které nenosím. A musím říct, že se mně i mé skříni opravdu nesmírně ulevilo. Sice jsem nezvládla celý úklid provést naráz, jak Marie taky radí, ale chuť pokračovat mě neopustila. Budu pokračovat další kategorií z jejího seznamu a věřím, že se mi opět o něco ulehčí. A tak to má být. Dosud jsem si moc neuvědomovala, jaký má můj pokoj vliv na celý můj život. Dřív jsem byla nešťastná a nespokojená, když jsem se dívala na ty hromady věcí, které se tyčily kolem mě, ale nedokázala jsem se s nimi rozloučit, ačkoliv mi na nic nebyly. Ale dnes se mi dýchá o hodně volněji a cítím se mnohem lépe. 

Samozřejmě ne všechny rady jsou použitelné a aplikovatelné u nás, protože přece jen je Japonsko úplně jiná kultura, ale na druhou stranu - při čtení jsem se hodně často cítila, jako by Marie psala přímo o mě. Díky ní a její knize jsem se konečně dokázala podívat pravdě do očí a zjistit, že spoustu věcí, které doma schraňuji, vlastně vůbec nepoužívám. Proto tuhle knížku z vlastní zkušenosti doporučuju všem, kdo mají podobný problém jako já, ale klidně i ostatním. Třeba se po pořádném úklidu budete cítit ještě spokojeněji než doposud :)

15 NEJ za rok 2015

Je tady polovina ledna a to je ideální doba na shrnutí předchozího roku. Proto bych vám ráda představila své NEJ knihy za rok 2015. Celkem jsem přečetla 107 (knihy počítám vždy od Vánoc, kdy Ježíšek naděluje nové. Pokud bych to brala poctivě od ledna, bylo by to 104 knih). Pro srovnání - loni jsem přečetla 95 knih. Mám z toho velkou radost, protože s takovým číslem jsem ani nepočítala. Myslela jsem, že hodně času mi sebere psaní diplomky, učení se na státnice a brigády, ale očividně se na příjemně strávené chvilky čas najde vždycky :) A teď už pojďme na výběr vítězů několika kategorií.

NEJLEPŠÍ - Květy z půdy (Virginia C. Andrews)

O první místo v této kategorii bojovaly hned tři knihy, a to Cizinka od Diany Gabaldon, Nejtemnější hodina od Barbary Erskine a Květy z půdy, které se nakonec staly vítězem. K tomu snad ani není co dodávat. Ze všech stran vychvalovaná kniha, více si můžete přečíst v mé recenzi. Díky této knize se Virginia C. Andrews stala jednou z mých oblíbených autorek, momentálně dočítám její další sérii Landryovi a není o nic horší než Květy z půdy. Tahle dáma prostě umí psát. 

NEJHORŠÍ - Dokonalá chuť aneb Jak sníst svého manžela (Natalie Young)

Nevím, jestli sem tuhle knížku vůbec můžu zařadit, protože jsem ji ani nedočetla do konce, ale přesto. Po pár stránkách se mi udělalo zle, snažila jsem se, ale prostě to nešlo. Bylo to nechutné a zvrácené a už nikdy tuhle knížku neotevřu. Až na povedenou a originální obálku a celé zpracování knihy to byl hnus.

NEJROMANTIČTĚJŠÍ - Fangirl (Rainbow Rowell)

Recenzi jsem sice nenapsala, ale Fangirl mě okouzlila. Jako bych se v hlavní hrdince našla - až na to, že nepíšu fanfikce. Opravdu povedená knížka, ráda se k ní vrátím.

NEJSMUTNĚJŠÍ - Než jsem tě poznala (Jojo Moyes)

I když jsem od začátku tušila, jak to dopadne, stejně jsem závěr obrečela. Pokud máte rádi srdceryvné scény a romantiku až na půdu, tohle by pro vás mohlo být to pravé.

NEJVTIPNĚJŠÍ - Poslední aristokratka (Evžen Boček)

Zná ji snad každý, a každému, kdo ji četl, se líbila. Doporučuji všem na potkání, fakt se zasmějete.

NEJNAPÍNAVĚJŠÍ - Labyrint: Útěk (James Dashner)

Pro někoho kniha možná průměrná, pro mě skvělá. I když další díly až tak povedené nejsou, první díl byl výborný, byla jsem napjatá na každé stránce. Psala jsem i recenzi.

NEJDRSNĚJŠÍ - Marťan (Andy Weir)

Kniha nejdrsnější ani ne tak dějem, jako prostředím. Když si představím, že bych zůstala uvězněná na Marsu, bez jídla a možnosti dostat se domů... brr, je to vážně děsivá představa. Moje recenze: http://denik-jedne-knihomolky.blogspot.cz/2015/07/mars-je-jeho-domovem.html.

NEJDĚSIVĚJŠÍ - Temné šílenství (Wulf Dorn)

Hlavním tématem je zde stalking, který mě děsí sám o sobě, proto v této kategorii vítězí právě Temné šílenství. Trochu více o knize najdete zde.

NEJNUDNĚJŠÍ - Solitaire (Alice Oseman)

Tak tohle byl opravdu přešlap, nebavil mě příběh, který snad ani žádný nebyl, hlavní hrdinka mi lezla na nervy, podle mě se Solitaire opravdu nepovedl. Recenze zde.

NEJORIGINÁLNĚJŠÍ - Golema a džin v New Yorku (Helene Wecker)

Povedená fantasy kniha o dvou neobvyklých nadpřirozených bytostech zasazená do New Yorku 20. století, hodně se mi líbila, recenze tady.

NEJTLUSTŠÍ - Mořeplavec (Diana Gabaldon)

Dianiny knihy jsou tradičně velmi tlusté, Mořeplavec mezi nimi ale v loňském roce vedl se svou tloušťkou 1008 stran.

NEJTENČÍ - Deník vydržované ženy (Petra Poncarová)

Příjemná jednohubka na 2 hodinky, kterou jsem dostala od kamarádky. Počet stran - 160.

NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ - Miniaturista (Jessie Burton)

Na tuto knihu jsem slyšela hodně kritiky a upřímně nechápu proč. Mě příjemně překvapila a čtení jsem si skutečně užila, moje recenze je tady.

NEJVĚTŠÍ ZKLAMÁNÍ - Šepotání (A. G. Howard)

Taková krásná obálka a takový... divný příběh pod ní. Nemůžu tomu říct jinak - byl to prostě úlet, ani jsem ji pořádně nedočetla do konce, jen proletěla zbývající stránky.

NEJHEZČÍ OBÁLKA - Elita (Kiera Cass)

To už je asi tradice, loni se mi nejvíc líbila obálka Selekce, letos je to Elita. Ale může se tomu někdo divit? :)

Recenze: Skleněný trůn

* Sarah J. Maas
* Skleněný trůn (Throne of Glass)
* 392 stran, paperback
* 2015, CooBoo

Anotace:
Celaena je od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ovšem během výcviku se pokusí o útěk a je odsouzena k trestu smrti. Nemilosrdný král vládnoucí železnou rukou jí nabídne poslední šanci – stane se královským šampionem a nastoupí do hry o přežití. Jestliže porazí dalších 23 šampionů, získá svobodu.
Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaena teď o svůj život bojuje nejen se soupeři, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

O Skleněném trůnu se mluvilo často a bylo toho řečeno hodně, proto jsem tuto knihu nemohla nechat bez povšimnutí ani já. Pěly se na ni ódy, byla hodně vychvalovaná a já jsem od ní měla dost velká očekávání, která se bohužel nesplnila. Pokud chcete vědět proč, čtěte dál. 

Několik úvodních kapitol vypadalo dost nadějně a já jsem byla natěšená, co mi další děj přinese. Nebezpečná vražedkyně Celaena dostane od krále poslední šanci, jak se zachránit od tvrdé práce v solných dolech Endovieru, v kterých by jinak určitě zemřela - utká se v souboji s 23 dalšími zločinci o post králova bojovníka. Jako námět to zní zajímavě, ale zpracování bohužel pokulhává. Hlavním kamenem úrazu ovšem byla samotná Celaena. Tahle holka že by měla být nejobávanější vražedkyní v celé zemi? Ta představa mi prostě vůbec nešla dohromady s tím, jak ji autorka popsala. Sotva se Celaena dostala z Endovieru do královského paláce, nezajímalo ji málem nic jiného, než jaké šaty si obléknout, kterou knihu si přečíst a na jaké sladkosti si pochutnat, do toho si trochu zaflirtovat s kapitánem hradní stráže Chaolem nebo dokonce i s korunním princem Dorianem.... Pardon, ale takhle se podle mě chladnokrevný zabiják opravdu nechová. Postava Celaeny mi byla nesympatická, místy dokonce protivná. A jak nesedne hlavní postava, je to špatné. 

Přestože z anotace vyplývá, že souboj o svobodu bude ústředním tématem knihy, bylo mu podle mě věnováno příliš málo prostoru. Jako by se autorka nemohla rozhodnout, o čem vlastně chce psát. Do rádoby drsného výcviku a nevraživosti mezi soutěžícími přimíchala jiskření mezi Celaenou a Dorianem a jako by toho nebylo málo, tak i mezi Celaenou a Chaolem. A do toho všeho se ještě začne řešit vílí magie, která je králem zakázána. Vznikl z toho takový mišmaš, který spolu ale moc neladí. 

Ještě že aspoň postava Chaola trochu zachránila tuhle spoušť. Oblíbila jsem si ho nejvíc ze všech, byl sice poněkud tichý a zakřiknutý, ale se srdcem na správném místě. Jinak se jedná o průměrný příběh, kterému jsem dala 3 hvězdičky. Skleněný trůn není špatná kniha, jen trochu chaotická. Myšlenky nejsou dotažené do konce a postavy jsou podivné. Přesto jsem zvědavá na další díl, který vyjde pod názvem Půlnoční koruna už na konci ledna. Uvidíme, jestli si s pokračováním autorka poradí lépe než s úvodním dílem série. 

Teaser Tuesdays #11

Úterní meme, které pořádá Should Be Reading. O co jde?

=> Vezměte knihu, kterou momentálně čtete.
=> Otevřete ji na libovolné stránce.
=> Napište dvě teaserové věty bez spoilerů.

=> Sdílejte název knihy a autora. 

Odpoledne se strhla prudká bouře, a když pro ten den Celaena skončila výcvik s ostatními bojovníky, Chaol jí dovolil, aby se s ním prošla hradem. Kapitán sice nebyl příliš výřečný společník, ale Celaena byla šťastná, že se dostala ven z komnat, a oblékla si jedny ze svých nových šatů - krásnou hedvábnou róbu šeříkové barvy s bledě růžovou krajkou a našitými perlami. (str. 97) 

Skleněný trůn, Sarah J. Maas

Co jsem dostala od Ježíška

Trochu opožděně, ale konečně vám i já ukážu, co jsem letos (vlastně už loni, pořád si na ten nový rok nemůžu zvyknout :)) dostala pod stromeček. Na první pohled to vypadalo, že je tam těch tvrdých a hranatých balíčků málo, ale nakonec jsem celkem rozbalila 6 knih a jedny omalovánky.

Jako první jsem si z hromádky dárků vytáhla Dívku ve vlaku od Pauly Hawkins. Na fotce ji tu bohužel nemám, protože už jsem ji půjčila mamčiné kolegyni. Ano, i já jsem podlehla reklamě, která se na nás valila ze všech stran, a musím říct, že jsem rozhodně nebyla zklamaná. Knížka se mi líbila a přečetla jsem ji za dva dny. Nová Zmizelá to úplně není, spíš něco jiného, ale velmi zajímavě napsaného. 

V dalším balíčku se schovávala Rudá královna od Victorie Aveyard. Tu jsem si taky velmi přála a byla jsem z ní nadšená. Recenzi jsem psala včera a najdete ji tady. 

Před pár lety jsem dostala taky na Vánoce Hot Boys a letos jsem si chtěla doplnit sbírku o Hell Boys od české autorky píšící pod pseudonymem M. T. Majar. Podobně jako v předchozích případech mě knížka nezklamala, recenzi chystám. 

Vidořád od Samanthy Shannon byl pro měl must-have. Kostičas byl prostě skvělý, ale jelikož jsem ho četla už poměrně dávno (moje recenze), před přečtením Vidořádu si budu muset dát re-reading. Ale z toho, že mám tuto červenou krásku ve své knihovně, jsem prostě nadšená.

Rychlovky a chuťovky Břicháče Toma - recepty k prvnímu dílu Břicháč Tom, který se mi hodně líbil. Recenzi najdete tady. Recepty už jsem si prohlížela, jsou jednoduché, rozmanité a vypadají chutně, už se těším, až nějaký vyzkouším. Však je to taky po těch svátcích potřeba :D

Asi největší letošní překvapení mě čekalo u sestry, kterou jsem jela navštívit na Štěpána. Rozbalila jsem si u ní Bestiář Harryho Pottera!!! Vůbec jsem nečekala, že bych ho mohla dostat, bylo to spíš takové zbožné přání pro Ježíška a počítala jsem, že si ho pak koupím sama. Takže ještě jednou obrovské díky, sestřičko! :* Od kamarádky jsem dostala ještě jeden "harrypotterovský" dárek - řetízek s přívěskem Always, který je naprosto skvělý.

U ségry jsem dostala ještě antistresové Kreativní omalovánky, protože jsem si chtěla vyzkoušet, co na tom všichni mají, a pastelky. Musím říct, že to vymalovávání je velmi návykové a hrozně mě to baví :)

Doufám, že jste taky našli pod stromečkem knížky, které jste si přáli, a že si jejich čtení užíváte stejně jako já :)

M. 

Recenze: Rudá královna

* Victoria Aveyard
* Rudá královna (Red Queen)
* 360 stran, hardback s přebalem
* 2015, CooBoo

Anotace:
Chudobou zasaženi Rudí žijí pod nadvládou Stříbrných - elitních bojovníků s nadpřirozenými schopnostmi. Pro sedmnáctiletou chudou dívku Mare Barrow se ale asi nikdy nezmění to, že patří mezi Rudé.
Mare pracuje v paláci Stříbných, v městě, které nenávidí. Rychle nicméně zjišťuje, že přesto, že jí v žilách koluje červená krev, ovládá smrtící sílu. Taková, která je pro Stříbrné hrozbou a která by mohla zničit jejich nadvládu.
Moc ale představuje nebezpečnou hru. Kdo v tomto světě rozděleném krví vyhraje?

Rudá královna mě zaujala hned, jak se objevila na pultech knihkupectví - jak svou obálkou, tak i anotací. Když jsem ji našla pod stromečkem, hned jsem se do ní pustila a za dva dny nebylo co řešit. 

Přestože v této knize nacházíme typické prvky young adult fantasy a stejně tak i prvky z jiných podobně zaměřených knih, nemůžu si stěžovat. Kniha je originální, i když místy se podobá Hunger Games, Selekci a trochu i Divergenci. Hlavní hrdinka je jiná než ostatní, což ji činí nebezpečnou pro vládnoucí kastu. Ovládá ničivou sílu, která může být jak její spásou, tak i zkázou. Pohybuje se v královském paláci v blízkosti dvou princů. Je zde i náznak milostného trojúhelníku. Poznáváte to? Já taky a přesto mi to vůbec nevadilo. Chápu, že v tomhle oboru je těžké vymyslet něco nového, otázkou je spíš, jak to poutavě zpracovat. A to se podle mě Victorii Aveyard povedlo na jedničku. 

Ve svém díle smíchala akci, napětí, magické síly, trochu romantiky, ale naštěstí ne přehnaně moc, a vyšel z toho zajímavý výsledek. Hlavní hrdinka Mare byla taky velmi sympatická, žádná ufňukaná slečinka, ale dívka, která má sice své pochybnosti, ale přesto si jde za tím, čemu věří. I charaktery ostatních postav dokázaly odlišit jednu od druhé. Korunní princ Cal, jeho mladší bratr Maven, král a královna, členové Rudého úsvitu, ti všichni byli jedineční a nezaměnitelní. 

Příběh měl myšlenku, hlavu i patu. Jediné, co mi malinko chybělo, bylo, že autorka pořádně nerozvedla schopnosti jednotlivých postav. Mluví se zde o magnetronech, nymfech, lamželezech atd., a z kontextu sice pochopíte, co jsou zač, ale nezaškodilo by rozepsat se o nich víc. 

Stručně a jasně řečeno - Rudá královna si mě získala. Příběh nebyl zbytečně rozvleklý, děj i popisy pocitů hlavní hrdinky a prostředí se pěkně střídaly a stránky ubíhaly jedna za druhou. Pochválit musím i skvělou obálku, která působí jednoduše a čistě, i přes děsivě rudou krev protékající přes královskou korunu. Už teď se těším na další díl, protože tato série má podle mě velký potenciál. Uvidíme, jak se s tím autorka popere. 

Obrázek: http://www.cooboo.cz/storage/images/800x600/4358.jpg
Anotace: http://www.databazeknih.cz/knihy/ruda-kralovna-ruda-kralovna-260316

Jaký byl můj prosinec 2015

Moji milí knihomolové,

přeju vám všem krásný první lednový den :) U nás dnes konečně začalo sněžit a já trávím den v teple domova u zapálené svíčky, dobrého čaje a samozřejmě knihy. Užívám si volno a klidu, kterého jsem v prosinci moc neměla a hned vám vysvětlím proč.

Téměř celý prosinec jsem chodila na brigádu. Byla to ale moc příjemná brigáda - pracovala jsem totiž v knihkupectví :) Sice to byl před Vánoci chvilkama dost velký masakr, ale přesto jsem si to užila. Jak jinak - byla jsem totiž mezi tím, co miluji nejvíc na světě. Pár poznatků z předvánočního nákupního šílenství - ten pocit:

=> když po vás lidi chtějí najít knížku, ale neznají název ani autora, ale ví, že obálka je zelená

=> slyšeli o ní v rádiu//televizi a velmi se diví, že jste se taky nedívali/neposlouchali daný pořad

=> když vám řeknou, že je velká chyba, že knížku, o kterou mají zájem, nemáte

=> když po vás chtějí zabalit dárek a vy máte velkou řadu

=> když musím hledat nějakou dětskou knížku nebo knížku s válečnou tématikou

=> když chtějí poradit s knížkou jako dárkem pro někoho, ale neví, co dotyčný čte ani co ho baví

=> když chodíte a neustále rovnáte knížky třeba stokrát za den pořád dokola

=> když se někdo chce podívat na tu knížku, co máte ve výloze, a vy shodíte všechno kolem, když pro ni lezete

=> když přijdou zákazníci s dítětem a nechají ho lítat po prodejně, listovat neurvale každou knížkou a vůbec ho nenapomenou

=> když si někdo přijde vyzvednout objednanou nebo rezervovanou knížku a neví jakou - hledejte to mezi desítkami dalších

=> bonus navíc - letos hodně lidí dostalo pod stromeček Dívku ve vlaku, Kafe a cigárko, P.S. Ani Geislerové a antistresové omalovánky :D

Ilustrační obrázek - zdroj

V prosinci mě potkala ještě jedna smutná událost, která mi letos i zkazila Vánoce a sváteční atmosféru. Bohužel mi umřelo moje milované morčátko. Nesu to dost těžce, protože jsme toho spolu opravdu hodně prožili. Byl to extra super morče a nikdy na něho nezapomenu :) 

V roce 2015 mě potkala spousta skvělých událostí, ale i pár smutných. Nicméně vše jsem přežila a jak se říká - co tě nezabije, to tě posílí. Přesto doufám, že rok s šestnáctkou na konci bude ještě veselejší a radostnější. 

Přeji vám všem hodně štěstí, zdraví, lásky a spoustu přečtených stránek a skvělých knih!

zdroj

M.