středa 3. září 2014

Paula McLain - Pařížská manželka

O čem to je?
Dychtivost počínající lásky, proplétání citů a vztahů i bolest nečekaného, leč nevyhnutelného rozchodu, to všechno se vine příběhem manželství Hadley Richardsonové s Ernestem Hemingwayem.
Na počátku je to jen mladík se sžíravou touhou uchopit mnohotvárnost světa a přetavit ji do slov, trpící děsivými nočními můrami z války a mučivou nejistotou. Poválečná Paříž je uvítá svými kavárničkami, uměleckými salony a nekonečnými večírky. Ernestovo ego trpí nedostatkem uznání, ale přesto hltá život naplno, fascinován jím stejně jako smrtí - na stránkách svých děl i v krvavé býčí aréně, kam se vrací, i když už se mu všechno hroutí pod rukama. Jejich divoká, bytostná láska jako by strávila sama sebe a dospěla k hořkému, přesto však osvobozujícímu konci…

Jak se mi knížka líbila?
Do Pařížské manželky jsem se pustila, protože byla všude hodně vychvalovaná. Byla jsem zvědavá, jestli mě beletrizovaný životopis Hadley Richardsonové, první manželky Ernesta Hemingwaye, taky chytne, protože doposud jsem moc životopisy nevyhledávala. 
A příběh mě od první stránky pohltil. Musím se přiznat, že Ernesta Hemingwaye znám akorát z hodin literatury na gymplu a nikdy jsem od něj nic nečetla (musím to napravit, taková klasika!). Věděla jsem o něm akorát základní fakta a tato knížka mě donutila uvědomit si, že i světoznámí spisovatelé jsou jen lidé, kteří mají své životy plné radostí i starostí. 
Děj začíná seznámením Hadley s Ernestem a sledujeme jejich rozvíjející se lásku. Překvapilo mě, že Hadley byla o tolik starší než on a přesto dokázali dát dohromady alespoň zpočátku fungující vztah. Příběh měl svůj začátek ve  Americe, ale postupně se v ději přesunujeme do Paříže, Španělska nebo třeba Rakouska. 
Hadley s Ernestem přesídlují do hlavního města Francie a obklopují se významnými literáty té doby - mezi jejich přátele patří například Ezra Pound, Francis Scott Fitzgerald nebo Gertrude Steinová. Zatímco se Ernest snaží prorazit v literárním světě a stát se uznávaným spisovatelem, Hadley se snaží vytvořit pohodové zázemí pro jeho tvůrčí činnosti, i když leckdy ji to stojí nemalé úsilí a sebezapírání. Paříž 20. let je plná svodů nejen v podobě krásných a kultivovaných žen, ale i narůstajícím počtem podniků všemožného zaměření. Morálka se uvolňuje, ženy se začínají prosazovat, zkracovat vlasy, ale Hadley si v tomto prostředí připadá nepatřičně. Ernest zpočátku bojuje kromě vlastních nočních můr z války i s odmítavými dopisy z mnoha nakladatelství. Hadley vždy stojí při něm, ale jakmile se jeho kariéra rozjede, je to jako vlak, který nelze zastavit. Ernest svému psaní zcela propadne a nechce ani slyšet o zakládání rodiny. Se svojí "kočičkou", jak Hadley láskyplně nazývá se stále více odcizují, a nakonec se situace stává téměř neúnosnou. 
Musím říct, že jsem Hadleyin osud docela dost prožívala. Nedokážu si představit, že bych žila s mužem jako Ernest, s umělcem v podstatě sobecky zaměřeným sama na sebe a ignorujícím potřeby druhých. Neměla bych její svatou trpělivost a obdivovala jsem, jak všechny jeho výstřelky statečně snášela. Ernest mi byl jako literární postava nesympatický a několikrát během čtení jsem měla chuť pořádně ho proplesknout. 
Každopádně bylo strhující sledovat příběh vzestupu a pádu lásky jednoho z největších amerických literátů tzv. ztracené generace. A přestože mi byl Ernest Hemingway místy až protivný, dostala jsem chuť přečíst si jeho nejznámější díla, ke kterým jsem se dosud nedostala. 

Informace
Název originálu: The Paris Wife
Rok vydání: 2011
Formát: 368 stran, vázaná
Vydala: Metafora
Překlad: Eva Fuxová


2 komentáře:

  1. Metafora vydává skvělé životopisy, které člověka zaujmou. Sice jsem ještě Pařižskou manželku nečetla, ale snad jednou jo. :) Krásně napsaná recenze

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Taky se musím po nějakých dalších životopisech podívat, nečekala jsem, že mě to bude tak bavit :)

      Vymazat

Děkuji za každý komentář, dělají mi obrovskou radost :)