Domeček pro panenky

* Jessie Burton
* Miniaturista (The Miniaturist)
* 352 stran, hardback
* Knižní klub, 2015
* Olga Hlaváčová

Anotace:
Jednoho podzimního dne roku 1686 klepe na dveře velkolepého domu v nejbohatší části Amsterodamu osmnáctiletá Nella Oortmanová. Přijela z chudé venkovské rodiny, aby se ujala role manželky zámožného kupce Johannese Brandta, avšak místo milujícího manžela ji přivítá jeho odměřená sestra, černý sluha a prostořeká služebná. Když se Johannes později vrátí z cest, věnuje Nelle velice zvláštní svatební dar – skříňkovou repliku jejich domu. Nella si do ní objedná zařízení od tajuplného miniaturisty a od té chvíle se začnou dít prapodivné věci… 
Román zachycuje dramatické osudy rodiny Brandtových na pozadí Amsterodamu sedmnáctého století, kdy toto město patřilo k nejbohatším a nejvlivnějším centrům své doby.

Na knihu Miniaturista jsem si dělala zálusk od té doby, kdy jsem ji viděla na pultech knihkupectví. Navzdory tomu, že jsem četla vesměs negativní recenze, pouštěla jsem se do ní s chutí a natěšená. A s klidným svědomím můžu říct, že mě vůbec nezklamala, naopak mi dala víc, než jsem od ní čekala. 

Kdo očekává tajemný nebo hororový příběh, bude asi zklamaný. Hlavní hrdinka, osmnáctiletá Nella, přijíždí do Amsterodamu jako čerstvá novomanželka zámožného kupce Johannese Brandta. Ten na ni ale nemá čas, jako kompenzaci jí proto věnuje skříňový domeček, věrnou zmenšeninu jejich vlastního domu. Nella si do svého domku objednává vybavení od tajemného miniaturisty, který jí začne dodávat i předměty, které si vůbec neobjednala... a nějakým zvláštním způsobem svými výtvory předpovídá, co se pak stane ve skutečnosti. 

Přestože je celý román pojmenovaný Miniaturista, tato dějová linka zde nehraje hlavní roli. Autorka se zabývá spíše společenským životem v Amsterodamu 17. století, řeší se problémy tehdejší doby. Dotkne se tématu rasové nesnášenlivosti, homosexuality, obchodování a především toho, jak fungovala tehdejší společnost. Za vážnější prohřešek hrozí trest smrti, za ty menší pak totální společenské zesměšnění a vypovězení z vyšších kruhů. 

Postavy v této knize si nelze neoblíbit. Nella, ač byla možná zpočátku naivní, se mi zamlouvala asi nejvíc tím, jaký byla bojovnice. Přišla do nepřátelského prostředí, kde nemohla očekávat nic dobrého, ale přesto se nevzdala a na konci se projevila jako silná osobnost. Její švagrová Marin taktéž není tím, kým se zdá. Je opravdu tak chladná a necitelná, nebo je to jen vnější skořápka? Johannes mě překvapil asi nejvíc. Čekala jsem úplně jiný zvrat, než jaký se v knize odehrál. Čekala jsem klišé a šťastný konec, ale nedočkala jsem se. Služebná Cornelia mi byla taky blízká, stejně jako Otto. Můžu říct, že téměř nikdo se nechoval tak, jak jsem si myslela, a za to má u mně autorka velké plus. 

Jde vidět, že si podrobně nastudovala, jak to v roce 1686 v Amsterodamu chodilo. To dokládají i dodatky na konci knihy, které vysvětlují některé nizozemské pojmy použité v knize, a taky výčet příjmů a výdajů tehdejší průměrné nizozemské domácnosti. Třešničkou na dortu už pak je jen velmi povedená obálka, která možná na první pohled vypadá jako dětská kniha, ale na ten druhý už působí o poznání znepokojivěji. 

S Miniaturistou jsem byla velmi spokojená, čtení jsem si užila taky díky krátkým kapitolám, díky kterým stránky odsýpaly jedna za druhou. Knížku bych doporučila všem, kdo mají rádi jako historické, tak i dramatické romány. Jen mě malinko mrzí, že jsem se nedozvěděla, jak to vlastně doopravdy s miniaturistou bylo. Klidně bych byla pro další pokračování, protože by mě zajímaly další osudy této nevšední rodiny.