Recenze: Skleněný trůn

* Sarah J. Maas
* Skleněný trůn (Throne of Glass)
* 392 stran, paperback
* 2015, CooBoo

Anotace:
Celaena je od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ovšem během výcviku se pokusí o útěk a je odsouzena k trestu smrti. Nemilosrdný král vládnoucí železnou rukou jí nabídne poslední šanci – stane se královským šampionem a nastoupí do hry o přežití. Jestliže porazí dalších 23 šampionů, získá svobodu.
Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaena teď o svůj život bojuje nejen se soupeři, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

O Skleněném trůnu se mluvilo často a bylo toho řečeno hodně, proto jsem tuto knihu nemohla nechat bez povšimnutí ani já. Pěly se na ni ódy, byla hodně vychvalovaná a já jsem od ní měla dost velká očekávání, která se bohužel nesplnila. Pokud chcete vědět proč, čtěte dál. 

Několik úvodních kapitol vypadalo dost nadějně a já jsem byla natěšená, co mi další děj přinese. Nebezpečná vražedkyně Celaena dostane od krále poslední šanci, jak se zachránit od tvrdé práce v solných dolech Endovieru, v kterých by jinak určitě zemřela - utká se v souboji s 23 dalšími zločinci o post králova bojovníka. Jako námět to zní zajímavě, ale zpracování bohužel pokulhává. Hlavním kamenem úrazu ovšem byla samotná Celaena. Tahle holka že by měla být nejobávanější vražedkyní v celé zemi? Ta představa mi prostě vůbec nešla dohromady s tím, jak ji autorka popsala. Sotva se Celaena dostala z Endovieru do královského paláce, nezajímalo ji málem nic jiného, než jaké šaty si obléknout, kterou knihu si přečíst a na jaké sladkosti si pochutnat, do toho si trochu zaflirtovat s kapitánem hradní stráže Chaolem nebo dokonce i s korunním princem Dorianem.... Pardon, ale takhle se podle mě chladnokrevný zabiják opravdu nechová. Postava Celaeny mi byla nesympatická, místy dokonce protivná. A jak nesedne hlavní postava, je to špatné. 

Přestože z anotace vyplývá, že souboj o svobodu bude ústředním tématem knihy, bylo mu podle mě věnováno příliš málo prostoru. Jako by se autorka nemohla rozhodnout, o čem vlastně chce psát. Do rádoby drsného výcviku a nevraživosti mezi soutěžícími přimíchala jiskření mezi Celaenou a Dorianem a jako by toho nebylo málo, tak i mezi Celaenou a Chaolem. A do toho všeho se ještě začne řešit vílí magie, která je králem zakázána. Vznikl z toho takový mišmaš, který spolu ale moc neladí. 

Ještě že aspoň postava Chaola trochu zachránila tuhle spoušť. Oblíbila jsem si ho nejvíc ze všech, byl sice poněkud tichý a zakřiknutý, ale se srdcem na správném místě. Jinak se jedná o průměrný příběh, kterému jsem dala 3 hvězdičky. Skleněný trůn není špatná kniha, jen trochu chaotická. Myšlenky nejsou dotažené do konce a postavy jsou podivné. Přesto jsem zvědavá na další díl, který vyjde pod názvem Půlnoční koruna už na konci ledna. Uvidíme, jestli si s pokračováním autorka poradí lépe než s úvodním dílem série.