čtvrtek 2. dubna 2015

Kdo uteče, vyhraje

Autor: James Dashner

Název: Labyrint: Útěk

Název originálu: The Maze Runner

Součást série: Labyrint (1. v sérii)

Rok vydání originálu: 2009

Rok vydání v ČR: 2014

Formát: 360 stran, paperback

Nakladatelství: Yoli

Překlad: Petr Kotrle

Thomas se probudí ve výtahu a nepamatuje si nic kromě vlastního jména. Vynoří se do světa, kde žije asi šedesát dospívajících chlapců, kteří se naučili přežít v naprosto uzavřeném prostředí. Každých třicet dní se objeví nový chlapec. Původní skupina je už na místě asi dva roky a marně se snaží uniknout labyrintem, který obklopuje jejich životní prostor. Už se vzdávají naděje. Pak se ale objeví dívka v bezvědomí a jejich svět se začne měnit... 

Jak jste si možná všimli v předchozím článku, konečně jsem se stala majitelkou oblíbené a mnou dlouho očekávané série Labyrint - tedy alespoň prvních dvou dílů, jelikož třetí ještě nevyšel :) Přemýšlela jsem, jestli vůbec na Labyrint psát recenzi, protože myslím, že jsem snad poslední na světě, kdo tuto knížku četl, ale prostě se musím podělit o své dojmy. 

Už podle anotace jsem tušila, že tato knížka bude bomba, a vůbec jsem se nespletla. Nebýt školních a jiných povinností, přečetla bych ji snad za den, protože něco tak napínavého a výborně promyšleného jsem už dlouho nečetla. Hlavním hrdinou je Thomas, který se probudí ve výtahu jedoucím nahoru. Thomas netuší, kde je, proč se tam ocitl, nepamatuje si nic až na své jméno. Výtah ho přiveze až na prostranství zvané Plac, kde se už nachází dalších několik desítek chlapců, kteří mají stejný problém jako Thomas - nic si nepamatují. Thomas se postupně začleňuje do kolektivu, i když začátky jsou pro něho neuvěřitelně těžké. Seznamuje se s fungováním Placu a hierarchií vztahů mezi ostatními Placery. Některé si oblíbí, jiné už méně. Nejhorší na jeho novém životě je ale zjištění, že z Placu pravděpodobně není úniku - je totiž obklopen Labyrintem, který se každý den mění a nelze z něj najít cestu ven. O to se pokouší skupina chlapců zvaní Běžci, bohužel zatím neúspěšně. Labyrint je zapeklitý sám o sobě, ale navíc v něm číhají podivná monstra zvaná rmutové. Je Thomas odsouzen k dožití v Placu nebo dokonce k smrti v Labyrintu? Nebo přece jen existuje cesta ven? 



Z první části knihy čiší Thomasovo šílené zoufalství a snaha 
něco zjistit. Ačkoliv se ocitl v nemyslitelné situaci, neztrácí hlavu a snaží se ze všeho vytřískat co nejvíc. Bezhlavě se vrhá do neznámého a čelí nebezpečí s chladnou hlavou. Místy jsem si říkala, jestli je tak odvážný nebo tak pošetilý, ale právě tím si mě získal. Že se ničeho nebál a pro své přátele by se nechal 
třeba i zabít. Sedl mi od první stránky a s každou další jsem ho měla radši a radši. Jamesi Dashnerovi se vůbec podařil rekord - snad v žádné knize jsem si neoblíbila tolik postav, jako právě v Labyrintu. Ať už to kromě Thomase byl rozvážný a vůdčí Newt, ironický a zbrklý Minho, roztomilý a občas protivný Chuck nebo zarostlý kuchař Pánvička. Skoro na každém jsem našla něco, co mi bylo sympatické. 

Jakmile se v Placu objeví Teresa, děj začíná nabírat jiný spád. Ačkoliv dosud byl napínavý, odteď se stává nervydrásajícím. Nejenže je Teresa jediná dívka mezi asi 50 chlapci, ještě k tomu přináší znepokojivou zprávu. Placeři se o to více snaží najít cestu z Labyrintu. I když vůbec netuší, zda-li je to vůbec možné, musí se prostě pokusit o cokoliv. Autor dokázal do své knihy vložit tolik napětí a tak správě ho nadávkovat, že prostě musíte číst dál a dál. Každá kapitola končí tak, že jsem musela otáčet stránku za stránkou. Na každé z nich se něco děje, něco, co vám znovu a znovu vyrazí dech. Konec byl jak na horské dráze, místy jsem ani nedýchala. Autor ze mě vyždímal snad všechny emoce - vztek, smutek, úlevu, radost... ale pak jsem dostala další ránu... a další. Labyrint si zkrátka musíte přečíst, to se ani nedá slovy popsat. Myslím, že v této knize si dokáže najít každý něco, mladší i starší, holky i kluci. Labyrint se dostal do TOP 5 mých oblíbených sérií. Když pominu filmovou obálku (která sice není špatná, stejně jako film samotný), má kniha i úžasnou jednoduchou a údernou obálku. Z Labyrintu jsem skutečně nadšená a pokud váháte, jestli si ho přečíst, celým srdcem doporučuji. 

2 komentáře:

  1. Na Labyrint se těším už strašně dlouho. V květnu ho konečně dostanu k narozeninám, tak se ho nemůžu dočkat.
    Skvělá recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji :) Jsem zvědavá, co na něho pak řekneš, ale myslím, že většině lidí se líbí, tak snad nebudeš výjimka :))

      Vymazat

Děkuji za každý komentář, dělají mi obrovskou radost :)