Jak to bylo se Čtyřkou

Autorka: Veronica Roth

Název: Čtyřka: Divergentní povídky

Název originálu: Four: A Divergent Story Collection

Rok vydání originálu: 2014

Rok vydání v ČR: 2014

Formát: 190 stran, vázaná

Nakladatelství: CooBoo

Překlad: Radka Kolebáčová

Dva roky předtím, než Beatrice Priorová podstoupila Obřad volby, to samé učinil i Tobias. Po svém překvapivém rozhodnutí se ocitá mezi Neohroženými – zde konečně může zapomenout na svého tyranského otce, přestat být tím ustrašeným klukem schovávajícím se v koutě a žít šťastný život, nebo si to alespoň myslí. Už jako Čtyřka přichází na to, že ani nová frakce není bez problémů – nejen že pro získání postavení jsou Neohrožení ochotni jít přes mrtvoly, ale zároveň skrývají tajemství, které by mohlo rozvrátit celý systém frakcí. O dva roky později Čtyřka cítí, že by měl něco udělat, ale stále netuší co. Teprve dívka, která jako první nováček skáče ze střechy do záchranné sítě, může vše změnit. S ní dokáže napravit celý svět. S ní by Čtyřka opět mohl být Tobiasem. 

Čtyřka: Divergentní povídky je útlá knížečka obsahující 4 delší povídky a třešničku na dortu na závěr v podobě několika událostí mezi Tobiasem a Tris viděných jeho očima. Nemá cenu dlouze představovat děj a svět, v němž se tato knížka odehrává, protože po ní pravděpodobně sáhnou ti čtenáři, kteří již za sebou mají celou sérii Divergence-Rezistence-Aliance. Já jsem vlastně ani neměla tuto knížku v plánu číst, ale protože jsem ji v knihovně uviděla mezi novinkami, vzala jsem si ji domů. Z celé série Divergence mám totiž rozporuplné pocity - z prvního dílu jsem byla nadšená, z druhého už méně a třetí mě vyloženě zklamal. Nicméně po přečtení Čtyřkových povídek jsem byla docela mile překvapena. 

Knížka je opravdu tenká, má jen 190 stran, tak jsem ji zvládla během pár hodin. Obsahuje 4 povídky s názvy Přeběhlík, Syn, Nováček a Zrádce (omlouvám se, pokud jsem prohodila pořadí, ale knížku už jsem vrátila). Jedná se o příběhy z Tobiasova života - jaké to bylo, když ještě žil s otcem, jak probíhal jeho obřad volby, jaké měl pocity při vstupu do nové frakce, jak si tam zvykl. Setkáme se s i s dalšími postavami, které už známe z ostatních dílů, a bylo to milé setkání. Přestože v předchozích knížkách jsem si na rozdíl od většiny lidí Tobiase nijak zvlášť neoblíbila, tady na mě působil mnohem sympatičtěji. Do jeho pocitů jsem se dokázala lépe vžít, fandila jsem mu a soucítila s ním. Dozvíme se také, jak vnímal první setkání s Tris, co si o ní myslel a jak se z nich stal pár. Tohle všechno už jsme sice věděli od Tris, ale bylo zajímavé nahlédnout to i z pohledu toho druhého. Nejsem nijak velkým příznivcem páru Tobias-Tris, ale ve Čtyřce jejich vztah působil tak nějak uhlazeněji a soudržněji, i když mu bylo věnováno v podstatě jen pár stránek. 

Tato knížečka je určitě výborným doplňkem celé série pro skalní fanoušky, avšak kdybych si ji nepřečetla, nevadilo by mi to. Povídky byly dobré, obzvlášť pasáže týkající se Tobiasova otce mě zaujaly, ale nic extra navíc mi Čtyřka nepřinesla. Musím ale pochválit obálku, která se opravdu povedla. Hořící ruské kolo na tmavě modrém pozadí je asi nejhezčí ze všech dílů Povstalecké trilogie. Na rovinu přiznávám, že kdyby byla knížka delší, asi bych se do ní ani nepouštěla, ale na druhou stranu nelituju, že jsem si ji přečetla.  Pro fajnšmekry je ovšem asi nutností si ji přečíst :)