Co kdyby tvá budoucnost byla minulost?

Autorka: Diana Gabaldon

Název: Cizinka

Název originálu: Outlander

Série: Cizinka (1. v sérii)

Rok vydání originálu: 2008

Rok vydání v ČR: 2010

Formát: 664 stran, vázaná s přebalem

Nakladatelství: Plejáda

Překlad: Marie Fulková

Jsme v roce 1945 a armádní zdravotní sestra Claire Randallová přijíždí se svým mužem Frankem na skotský venkov, aby tu prožili své druhé líbánky. Po válečných hrůzách, kdy Claire pracovala v polní nemocnici ve Francii a svého muže, jenž také sloužil v armádě, viděla za celou dobu jen třikrát, se konečně oba radují ze společně strávených chvil a plánují budoucnost. Poklidná skotská vesnice se jeví jako ideální místo pro vzájemné sblížení a jaro láká k výletům do romantické a pověstmi a mýty opředené krajiny. Frank, který miluje historii, tu navíc nachází stopy po svém anglickém praprapředkovi, kapitánu Jonathanu Randallovi, jenž byl velitelem anglické vojenské pevnosti Fort William v polovině 18. století. Poklidný idylický venkov však skrývá nečekaná tajemství a překvapení. Jsou to především dávné mýty a pověry, které zdejší obyvatelé úzkostlivě dodržují i ve 20. století, ale také místa, kde se dějí nezvyklé a nepřirozené úkazy. Jedním z nich je kopec Craigh na Dun, na němž při jedné ze svých botanických expedic objeví Claire megalitickou stavbu. Je to kamenný kruh podobný proslulému Stonehenge v Jižní Anglii. Dotkne se jednoho z menhirů a pak se to stane. Ve změti zvuků a neurčitých představ se přenese o dvě stě let zpátky. Do časů kapitána Randalla, který bojoval se skotskými klany a krutě hájil zájmy anglické koruny na Skotské Vysočině...

"Nejchytřejší historický sci-fi dobrodružný a romantický příběh, jaký kdy napsala držitelka titulu Ph.D." Tak zní oficiální popis magazínu Salon k této skvělé sáze. Zatím jsem měla tu čest přečíst pouze první díl, ale myslím, že se nebudu plést, pokud tak ocením rovnou i díly další. 

Do této knížky jsem se pouštěla s velkým očekáváním po nadšené recenzi Verunky z Knihy jako sen. Anotace mi velmi připomněla mou oblíbenou Barbaru Erskinovou, která se tématu cestování časem věnuje. Tato myšlenka je mi velmi blízká, vždycky jsem se toužila propadnout do jiné doby, zažít časy ještě nezkažené výdobytky moderní civilizace (samozřejmě netvrdím, že všechny jsou špatné). Tu dobu jsem si ovšem idealizovala, jak poznává hlavní hrdinka Claire, která se z roku 1945 záhadným megalitickým kruhem dostane o 200 let zpátky. Ocitá se sice na Skotské vysočině, kde právě se svým manželem Frankem trávila druhé líbánky, ale vůbec to tam nepoznává. Je odtržena od svého života a musí se s nastalou situací vyrovnat, jak nejlépe umí. 

Nutno podotknout, že se jí to daří velmi dobře. Sice se hned ocitá v zajetí muže, který jí šokujícím způsobem připomíná Franka, ale vzápětí je vysvobozena skupinou otrhanců, jejíž součástí je i jeden pohledný zrzavý Skot. Claire se pozoruhodným způsobem přizpůsobí drsným podmínkám skotské krajiny i tehdejší doby, stejně tak i lidem, které na své pouti napříč časem potkává. Pro ně je výstřední cizinkou, ale svou roli hraje překvapivě dobře. 

Claire se zpočátku snaží vymyslet, jak se dostat zpět ke kamennému kruhu na kopci Craigh na Dun a jím zpět ke svému manželovi. Ale pořád je tady Jamie, její charismatický průvodce. Claire si najednou není jistá, co vlastně chce - opravdu se vrátit k Frankovi nebo zůstat uvězněná v čase s Jamiem? Její dilema jsem jí opravdu nezáviděla, i když na první pohled se jeho řešení zdá jasné, na pohled druhý musela vzít v úvahu všechny okolnosti rozhodování. 

Claire je žena na svém místě. Je odvážná, obětavá a ochotná pomoci v nouzi. K tomu se jí výborně hodí její lékařské znalosti, které získala jako sestra v polní nemocnici. Jenže tady nemá k dispozici antibiotika a chirurgické nástroje, musí vzít zavděk odvary a mastmi z bylinek. Tyto části popisující tehdejší medicínské umění, mě velmi bavily, protože téma léčení v minulosti mě vždy zajímalo. 

Claire mi byla hodně blízká. Ve většině situací bych se nejspíš zachovala stejně jako ona, i když si nejsem jistá, jestli bych dokázala být stejně odvážná, odhodlaná a místy i sobecká a tvrdohlavá. Ale na druhou stranu - co bych neudělala pro záchranu milovaného člověka?

Jamie byl prototypem snového románového hrdiny. Sexy Skot v kiltu, vrhající se bez váhání do nebezpečných situací a snášející utrpení se ctí sobě vlastní. S Claire se výborně doplňovali a byli zkrátka rozkošní. I prostředí, ve kterém se příběh odehrával, bylo úžasné. Autorka má dar skvěle popsat jak krajinu, tak i život v tvrzích a venkovských chalupách. Každé z postav, kterých nebylo zrovna málo, dokázala přiřadit jiný charakter. Většinu jste museli buď milovat nebo nenávidět, nebyl nikdo, kdo by vás nějakým způsobem neoslovil a nevytvořili si něho vlastní názor. Diana Gabaldon bravurně vykreslila jak povahy kladných hrdinů, tak i zvráceného a násilnického kapitána Jonathana Randalla, který celým příběhem prostupuje jako zloduch a obávaný tyran.

V Cizince najdeme vše, co má správný román mít. Napětí, romantiku, kapku erotiky, intriky i násilí. Připravte se na spoustu krve a krutosti. Budete cítit vztek, beznaděj a lítost, ale v jiných pasážích se budete blaženě usmívat a tetelit radostí. Cizinka je něco jako pohádka pro dospělé, ale skvěle napsaná a rozhodně ne bezduchá a naivní. 

V této knize je každé slovo a každá věta na správném místě. Vše do sebe krásně zapadá a závěrečná scéna byla opravdu dojemná. Po zavření mi bylo líto, že už je konec tohoto úžasného příběhu. Ale vlastně ne tak úplný - Diana Gabaldon si pro nás připravila několik dalších pokračování, o nichž doufám, že mě rozechvějí stejně jako Cizinka. A navíc si můžu Cizinku vychutnat i v její seriálové podobě, kterou v roce 2014 natočily USA.