Když nastane nejtemnější hodina

Autorka: Barbara Erskine

Název: Nejtemnější hodina

Název originálu: The Darkest Hour

Rok vydání originálu: 2014

Rok vydání v ČR: 2014

Formát: 520 stran, vázaná s přebalem

Nakladatelství: Brána

Překlad: Eva Křístková

Začíná letecká bitva o Velkou Británii. Je léto roku 1940, Evropa se propadá do válečného běsnění a většina Britů upírá zraky k obloze nad Anglií. Evie Lucasová však má oči jen pro skvělého mladého pilota Tonyho. Čeká ji oslnivá kariéra umělkyně, ale ona ztrácí čas tím, že donekonečna kreslí Tonyho portréty. Chce totiž, aby na něj jeho rodiče měli nějakou památku, kdyby se mu ve válce přihodilo neštěstí… O sedmdesát let později se čerstvě ovdovělá kunsthistorička Lucy snaží posbírat střípky vlastního života a vzkřísit ho z trosek. K tomu potřebuje odhalit tajemství obestírající jeden obraz právě od slavné malířky Evelyn Lucasové. Bezděky tak probudí dávno zasutou historii, o níž se záměrně mlčí, a přivolá na sebe zlobu těch, kdo neměli a nemají zájem na tom, aby nevyřčená pravda vyplula na povrch. Ve svém již třináctém románu autorka opět střídá dvě časové roviny (ta válečná je částečně inspirována zážitky jejího otce) a jako vždy překvapí čtenáře nečekaným rozuzlením milostného příběhu.

V pořadí již 13. román britské spisovatelky Barbary Erskine byl pro mě jasnou volbou, protože už několik let se Barbara řadí mezi mé nejoblíbenější autorky. A když jsem si navíc přečetla anotaci a zjistila jsem, že tentokrát se děj odehrává v době druhé světové války, byla jsem o to víc natěšená. A dostala jsem ještě mnohem víc, než jsem čekala. 

V knize Nejtemnější hodina se Barbara Erskine nedrží svého klasického schématu, kdy se hlavní hrdinka propadne do dávné minulosti, tu sledujeme prostřednictvím deníkových záznamů. Navíc se oproti svým zvyklostem vrátila do minulosti poměrně nedávné, do doby druhé světové války. Při popisech leteckých náletů čerpala z vyprávění svého otce - bývalého pilota RAF. Jinak se ale dočkáme všeho, co máme na Barbařiných románech tak rádi - dvě časové roviny, duchové, tajemno. Své obvyklé motivy zakomponovala do neobvyklého příběhu, na který budete myslet ještě dlouho po dočtení. 

Kniha má dvě hlavní hrdinky - Lucy Standishovou a Evelyn Lucasovou. Lucyin příběh sledujeme v současnosti. Je majitelkou galerie a obdivovatelkou díla válečné malířky Evelyn Lucasové. Lucy se musí vyrovnat se smrtí svého manžela a k tomu jí může pomoci i práce - chystá se napsat Evelyninu biografii. S pomocí Evelynina vnuka se Lucy snaží proniknout do Eviiny minulosti a poskládat jeho střípky do připravované biografie. Ale čím dále její průzkum pokračuje, tím více má pocit, že někdo nebo něco si nepřeje, aby se dál vrtala v Eviině životě...

Eviin příběh se odehrává v roce 1940, kdy probíhala letecká bitva o Británii. S Eviií se seznámíme jako s mladou dívkou plnou snů a ideálů. Chce se prosadit jako válečná malířka a je odhodlaná udělat pro to cokoliv. V kariéře jí pomáhá soused Eddie, který je do ní zamilovaný. Evie má však hlavu plnou jen malování - dokud nepotká Tonyho, mladého a okouzlujícího pilota ze Skotska...

Postavy v této knize jsou neuvěřitelně dobře napsané. Budete je buď milovat nebo nenávidět. Ať už se jedná o Lucy, která je silná, odhodlaná a odvážná, nebo o Evie, jíž život přichystal mnoho krásného a ještě více ošklivého a přesto ji to nezlomilo, nebo o Tonyho, do něhož se musí zamilovat každá dívka a žena, nebo o Eviina bratra Ralpha, ti všichni mi přirostli k srdci a jen velmi těžko jsem se s nimi na konci románu loučila. Nesmím opomenout ani Eddiho, Eviiny rodiče i mnohé další vedlejší postavy, kteří hrají v příběhu také velmi důležitou roli. Každá z nich je na svém místě a je pro příběh nenahraditelná. 

Barbara Erskine opět dokázala, že je mistryní svého řemesla. Přestože dobu, o které píše, sama nezažila, její popisy leteckých útoků působí tak živě a skutečně, že vám při čtení bude běhat mráz po zádech. A ještě lépe si poradila s vyjádřením emocí. Do svého románu dostala lásku, nenávist, touhu, lítost, smutek, vztek, beznaděj, strach i vášeň v takové míře, že jimi budete doslova přetékat. Během čtení a hlavně po přečtení jsem byla tak plná dojmů, že jsem na tuto knížku nemohla přestat myslet. Sahala jsem po ní v každé volné chvíli, byla prostě návyková. Nádherné romantické pasáže mě zasáhly přímo do srdce, zbytečné umírání mladých mužů kvůli válce mě přivedlo k slzám, podivné události s obrazy mě donutily bát se. Troufám si tvrdit, že Nejtemnější hodina je zatím nejlepší Barbařin román, tedy alespoň pro mě. Dokonce předčil i mé doposud nejoblíbenější Šepoty v písku a Dům ozvěn, a o těch jsem si myslela, že jsou nejlepší. Navíc má kniha naprosto dokonalou a nádhernou obálku ve světle modré a  zlaté barvě, s obrázkem vlaštovky a válečného letadla, jejichž spojitost pochopíte až po přečtení knihy a zajisté vás dojme. Barbara Erskine se překonala a opět dokázala, že je úžasně talentovanou spisovatelkou a že každý další příběh, který vytvoří, bude ještě větší perla než ten předchozí. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví arara.cz. Tuto knihu můžete zakoupit zde.